Narůstající počet důkazů v posledních letech ukazuje, že časná léčba revmatoidní artritidy kombinací chorobu modifikujících léků (DMARDs) může u pacientů vést k dlouhodobým a trvalým funkčním i klinickým výsledkům. Tato časná agresivní terapie může podstatně omezit zánětlivý proces a poté může být aktivita nemoci udržována pomocí konvenčních DMARDs v podstatně nižších dávkách. Byly vyzkoušeny různé varianty indukční terapie, ovšem také s různým stupněm úspěchu.
Perfluorokarbonové (PFC) nanočástice představují základní technologii s flexibilním molekulárním zobrazením a mají také potenciál transportovat léčiva. Již dříve bylo prokázáno, že se αvβ3-zacílené PFC nanočástice specificky kumulují v zánětlivou artritidou postižených packách myší, zatímco necílené nanočástice ne. Pravidelné dávky αvβ3-zacílených PFC nanočástic vázaných na antiangiogenní lék fumagilin na myším modelu potlačují postupující zánětlivou artritidu. Naopak αvβ3-zacílené PFC nanočástice bez fumagilinu k prevenci progrese artritidy nevedou. Otázkou zůstává, zda má antiangiogenní nanoterapie dlouhodobou terapeutickou účinnost.
Cílem popisované studie bylo ověřit efekt kombinace antiangiogenního účinku αvβ3-zacílených fumagilinových nanočástic spolu s konvenčním antirevmatickým preparátem metotrexátem při léčbě zánětlivé artritidy. Zjištěno přitom bylo, že zvířata léčená pulzními dávkami fumagilinových nanočástic s následným metotrexátem měla signifikantně lepší a trvalejší klinickou odpověď ve srovnání se zvířaty léčenými pouze jedním ze zmíněných preparátů. Histologická analýza v případě kombinované terapie potvrdila signifikantní pokles přílivu zánětlivých buněk, kostních erozí, poškození chrupavky a angiogeneze.
Analýza hladin plazmatických cytokinů ukazuje, že fumagilinové nanočástice zvyšují systémové protizánětlivé účinky metotrexátu. Antiangiogenní nanoterapie tak může představovat slibný přístup k léčbě zánětlivé artritidy, pokud je kombinována s konvenčními antirevmatiky.
(pes)
Zdroj: Hui-fang Zhou; Nanomedicine 2010; 5 (7): 1065–1074.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
