Nezávislé přezkoumání účinku Sutentu (sunitinib) firmy Pfizer v terapii pankreatického neuroendokrinního tumoru ve 3. fázi klinického hodnocení potvrdilo původní výsledky investigátorů. Oproti placebu sunitinib statisticky významně zlepšuje prodloužení života bez progrese nádoru.
Klinické hodnocení bylo pozastaveno v únoru 2009 poté, co komise monitorující předběžné výsledky vyhodnotila lék Sutent jako účinný. Sutent byl ihned doporučen pacientům. Nová revize však byla vyžádána kvůli riziku možné systematické chyby (profil nežádoucích účinků byl předvídatelný a rozdělení účastníků studie do jednotlivých léčebných režimů možná chybné). Retrospektivní, zaslepená, nezávislá recenze však na podskupině pacientů původního klinického hodnocení ukázala, že výsledky nejsou zkreslené a že opravdu došlo k významnému prodloužení života bez postupu nádorového bujení.
Výsledky 3. fáze klinického hodnocení byly poprvé prezentovány na multidisciplinárním kongresu Evropské společnosti lékařské onkologie minulý rok. Investigátoři v rámci své studie hodnotili bezpečnost a účinnost kontinuálně podávaného sunitinibu v dávce 37,5 mg/den oproti placebu u pacientů s dobře diferencovanými nádorovými buňkami pankreatických ostrůvků nereagujících na léčbu. Z prozatímní analýzy vyplývá, že střední hodnota přežití bez progrese byla 11,1 měsíce u pacientů na sunitinibu oproti necelému půl roku ve skupině s placebem. Poměr rizik byl 0,397 pro sunitinib (p < 0,001), což znamená zlepšení v 60 % případů.
Sunitinib patří ke standardní první linii léčby u metastazující rakoviny ledvin. U tohoto typu nádorového bujení prodloužil celkovou dobu přežití nemocných o více než dva roky. Byl rovněž úspěšně schválen v léčbě imatinibrezistentního gastrointestinálního stromálního tumoru. Účinnost sunitinibu pro typ rakoviny slinivky břišní je tedy také slibná.
(Thom)
Zdroj:
Niccoli, P., Raoul, J., Bang, Y., et al. Updated safety and efficacy results of the phase III trial of sunitinib (SU) vs placebo (PBO) for treatment of pancreatic neuroendocrine tumors (NET). Prezentováno na setkání American Society of Clinical Oncology, 4.–8. 6. 2010.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
