Sunitinib významně rozšířil stávající možnosti léčby pokročilého a/nebo metastatického renálního karcinomu a právem si vydobyl pozici referenčního standardu v léčbě první linie. Jeho účinnost a bezpečnost byla ověřována v řadě studií. Sunitinib je perorální multikinázový inhibitor s prokazatelnou antiangiogenní a antitumorovou aktivitou. Účinek sunitinibu spočívá ve víceterčovém zásahu signálních struktur, ke kterým patří jak receptorové, tak nereceptorové tyrozinkinázy.
Sunitinib je k léčbě metastatického adenokarcinomu ledvin schválen v dávce 50 mg per os jedenkrát denně po dobu 4 po sobě následujících týdnů následovaných 2týdenní pauzou, která zakončuje celý 6týdenní cyklus (režim 4/2), antitumorovou aktivitu však vykazuje i při kontinuálním dávkování. Standardní a kontinuální režim dávkování sunitinibu v první linii léčby u pokročilého renálního karcinomu byl porovnáván v rámci randomizované studie fáze II.
Celkově bylo randomizováno 292 dosud neléčených pacientů se světlobuněčným pokročilým renálním karcinomem v poměru 1 : 1 buď do skupiny s kontinuální léčbou sunitinibem v dávce 37,5 mg denně (n = 146), nebo do skupiny se standardní léčbou sunitinibem v opakovaných 6týdenních cyklech (n = 146), jež sestávala z perorálního podávání 50 mg sunitinibu denně po dobu 4 týdnů, po kterých následovala 2týdenní pauza (režim 4/2). Aktivní léčba probíhala až dva roky, primárním cílovým ukazatelem byla doba do progrese nádoru.
Medián doby do progrese nádoru byl stanoven na 9,9 měsíce při standardní léčbě v režimu 4/2 a 7,1 měsíce při kontinuálním podávání (HR 0,77; 95% KI 0,57–1,04; p = 0,090). Mezi léčebnými skupinami nebyl zaznamenán statisticky významný rozdíl v ukazatelích celkového přežití (23,1 vs. 23,5 měsíce; p = 0,615), nejčastěji hlášených nežádoucích účinků a pacienty hlášených příznaků rakoviny ledvin. Standardní režim léčby ve schématu 4/2 byl statisticky superiorní oproti kontinuální léčbě v hodnocení doby do zhoršení nemoci a kompozitního cílového ukazatele definovaného jako úmrtí, progrese onemocnění a manifestace příznaků ve vztahu k nemoci (p = 0,034).
Z pohledu účinnosti a bezpečnosti kontinuálně dávkovaný sunitinib nepředstavuje žádný přínos ve srovnání se schváleným standardním režimem léčby ve schématu 4/2. Vzhledem k numericky vyššímu skóre do progrese nádoru při standardní léčbě je dodržování intermitentního léčebného režimu základním předpokladem úspěšnosti léčby u pacientů s adenokarcinomem ledvin. Sunitinib je dobře tolerován a s jeho toxicitou se dá velice dobře pracovat. Dlouhodobý benefit a účinnost v první linii léčby činí ze sunitinibu nesmírně důležitý nástroj v rukou onkologů.
(hkh)
Zdroj: Motzer J. R. et al. Randomized phase II trial of sunitinib on an intermittent versus continuous dosing schedule as first-line therapy for advanced renal cell carcinoma. J Clin Oncol. 2012 Apr 20; 30 (12): 1371–7.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
