Sunitinib v první linii léčby metastatického karcinomu ledviny dosahoval v komparativní studii v primárním hodnoceném parametru, tj. v mediánu přežití bez progrese onemocnění (PFS – progression free survival) lepších výsledků ve srovnání s léčbou interferonem alfa.
K sekundárním parametrům se řadí celkové přežití (OS – overall survival) a procento léčebných odpovědí. Procento léčebných odpovědí vyznělo příznivě opět pro sunitinib, kde dosahovalo 47 %, zatímco u interferonu bylo dosaženo léčebné odpovědi pouze ve 12 %. Ve skupině sunitinibu došlo navíc ke stabilizaci onemocnění ve 40 %.
Medián celkového přežití byl u sunitinibu 26,1 měsíce a u interferonu alfa 21,8 měsíce. Nejpřesnější údaje o účincích sunitinibu však přináší analýza provedená u pacientů, kteří dostávali terapii pouze podle protokolu a nebyli následně převáděni na jinou léčbu. U těchto pacientů byl medián přežití u sunitinibu 28,1 měsíce oproti 14,1 měsíce u pacientů léčených interferonem alfa. U pacientů, kteří byli v průběhu léčby převedeni (cross-over) z interferonu alfa na sunitinib, dosáhl medián celkového přežití 26,4 měsíce oproti 20 měsícům u skupiny léčených interferonem alfa.
Je pozoruhodné, že u metastazujícího karcinomu ledviny byl při léčbě sunitinibem poprvé překonán medián přežití dva roky. Toho se dosud nepodařilo dosáhnout žádnou jinou terapií.
Zajímavé je také farmakoekonomické srovnání sunitinibu s ostatními léky (sorafenib, temsirolim, kombinace bevacizumab + interferon alfa) užívanými v léčbě renálního karcinomu. Náklady na terapii sunitinibem v desetiletém horizontu byly mírně vyšší ve srovnání se sorafenibem a nižší ve srovnání s temsirolimem a kombinací bevacizumab + interferon alfa.
V neposlední řadě pacienti léčení sunitinibem dosáhli nejvyššího prodloužení kvality života (QALYs – quality-adjusted life years) ve srovnání se všemi ostatními léčebnými preparáty. Nejefektivnější volbou v poměru nákladů a přínosu byl tedy jednoznačně sunitinib.
(jos)
Zdroj: MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., Ústav farmakologie 3. LF UK, Plzeň, předneseno na ASCO Chicago 2008, Abstract 5024, 5048, ICACT 2008, Abstract OR 20.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
