Národní institut pro zdraví a správnou klinickou praxi ve Velké Británii (NICE-UK’s – National Institute for Health and Clinical Excellence) vydal konečný posuzující dokument, ve kterém doporučuje užívání Sutentu (sunitinib malate) v první linii léčby metastatického renálního karcinomu.
Ve studii bylo prokázáno, že sunitinib přináší signifikantní zlepšení v progresi přežívání oproti INF-α. Střední doba přežívání u pacientů léčených sunitinibem přesáhla 2 roky. V září 2008 proto na základě těchto důkazů vydaly zodpovědné úřady ve Velké Británii dokument, v němž upozorňují na nevhodnost podávání dosud užívaných čtyř preparátů při léčbě metastazujícího renálního karcinomu. Prohlášení úřadů vzalo zpět předchozí doporučení, a sunitinib je tak nově schválen jako hrazený preparát.
Nově platná doporučení jsou zásadním krokem dopředu především pro pacienty s metastatickým karcinomem ledviny, ale i pro lékaře, kteří tak nyní mohou pacientům nabídnout ověřenou a účinnou metodu léčby pro tento jinak obtížně léčitelný nádor.
Odhaduje se, že ve Velké Británii ročně onemocní karcinomem ledviny více než 7 000 lidí a současně 3 600 lidí na toto onemocnění zemře. Ve světě je pak ročně diagnostikováno 210 tisíc nových případů a v době diagnózy má již 25–35 % těchto pacientů pokročilé onemocnění. Metastatický a recidivující karcinom ledviny má velmi špatnou prognózu. Střední doba přežití byla dosud jen 10–13 měsíců.
Sunitinib, inhibitor multikinázy, byl schválen pro léčbu pokročilého karcinomu ledviny v roce 2006. Blokádou multimolekulárních cílů ovlivňuje růst, proliferaci a šíření nádoru. Sunitinib je doporučován jako lék první volby u pokročilého nebo metastatického nádoru ledviny u těch pacientů, kteří jsou vhodní k imunoterapii a jsou asymptomatičtí nebo mají jen mírné symptomy plynoucí z jejich nádorového onemocnění.
(jos)
Zdroj:
Motzer R. J., Hutson T. E., Tomczak P. et al., J Clin Oncol 27 : 3584–3590, DOI: 101200/JCO.2008.20.1293
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
