Neintervenční dvanáctiměsíční studie potvrdila účinnost a bezpečnost substituční léčby buprenorfinem-naloxonem u pacientů závislých na opioidech v podmínkách reálné praxe. U léčených drogově závislých osob bylo zjištěno významné snížení zneužívání dalších látek a zlepšení kvality života při velmi dobré snášenlivosti.
Na základě příznivých výsledků klinických studií s buprenorfinem-naloxonem při odvykání závislosti na opioidech byla v Německu uspořádána neintervenční studie, která měla zhodnotit přínos a bezpečnost této substituční léčby. Jednalo se o celonárodní prospektivní neintervenční postmarketingovou studii. Zařazeno bylo 384 osob závislých na opioidech, kteří byli sledování ve 12 časových úsecích na 69 nemocničních a ambulantních pracovištích a v ordinacích praktických lékařů.
Analýza byla provedena u 337 pacientů. Během substituční léčby byl zjištěn významný pokles užívání všech nelegálních látek. Významně se zlepšilo duševní zdraví a kvalita života hodnocené na základě dotazníků, které vyplňovali sami pacienti. Po 12 měsících užívalo buprenorfin-naloxon stále 57,1 % sledovaných. Během studie nezemřel žádný pacient a došlo pouze k jedné hospitalizaci. Závažné nežádoucí účinky byly zaznamenány u 1,2 % a nezávažné nežádoucí účinky u 17,5 % zařazených.
Tato německá studie ukázala, že substituční léčba osob závislých na opioidech buprenorfinem-naloxonem je účinná a bezpečná nejen v podmínkách klinických studií, ale i v běžné praxi.
(zza)
Zdroj: Apelt S. M., Scherbaum N., Gölz J., et al. Safety, Effectiveness and Tolerance of Buprenorphine-Naloxone in the Treatment of Opioid Dependence: Results from a Nationwide Non-Interventional Study in Routine Care. Pharmacopsychiatry. 2013 Jan 4. [Epub ahead of print]
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
