Norská studie s 80 pacienty v programu léčby závislosti na opiátech ukázala, že buprenorfin v běžně podávaných dávkách a metadon v dávkách do 100 mg/den nevedou k významnému prodloužení upraveného QT intervalu na EKG.
Podle výsledků některých předchozích studií může být podávání metadonu a buprenorfinu spojeno s prodloužením intervalu QT a výskytem ventrikulárních arytmií typu torsades de pointes. Norští autoři provedli studii, jejímž cílem bylo určit riziko prodloužení upraveného QT intervalu (QTc) při podávání buprenorfinu a metadonu v substituční léčbě a zhodnotit vliv sérových koncentrací těchto léků.
Do studie bylo zařazeno 80 pacientů v programu odvykání závislosti na opiátech. Metadon užívalo 45 pacientů a buprenorfin 35 pacientů. QTc byl hodnocen podle vyšetření EKG při vstupu do studie, po 1 měsíci léčby u 79 pacientů a po 6 měsících léčby u 66 pacientů. Prodloužení QTc bylo definováno jako jeho trvání přesahující 450 ms. Ve stejnou dobu byly odebrány vzorky séra ke stanovení koncentrace obou léků.
U žádného pacienta nebylo zjištěno prodloužení QTc v žádném období sledování. Délka QTc nesouvisela se sérovou koncentrací metadonu ani buprenorfinu, zato významně korelovala s hladinou draslíku.
Substituční léčba závislosti na opiátech běžnými dávkami buprenorfinu a metadonem v dávkách do 100 mg/den není spojena s rizikem klinicky významného prodloužení intervalu QTc. U pacientů se zvýšeným rizikem prodloužení tohoto intervalu je však vhodnější alternativou buprenorfin.
(zza)
Zdroj: Stallvik M., Nordstrand B., Kristensen O., et al. Corrected QT interval during treatment with methadone and buprenorphine-Relation to doses and serum concentrations. Drug Alcohol Depend. 2012 Oct 16; pii: S0376-8716(12)00380-8; doi: 10.1016/j.drugalcdep.2012.09.016. [Epub ahead of print]
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
