Podle dat z National Cancer Institute patří nádory ledvin mezi deset nejčastějších tumorů u obou pohlaví v USA. Mezi nejčastěji se vyskytující tumory ledvin se řadí v 90 % renální světlobuněčný karcinom. Při včasné diagnostice tumoru činí přežití pacientů 95 %, ovšem tento údaj klesá s progresí nádoru. Dlouhou dobu byla považována za hlavní genetickou příčinu renálních karcinomů mutace tumorsupresorového genu VHL, který je lokalizován na 3. chromozomu.
Mezinárodní vědecké týmy z Velké Británie, Singapuru a USA objevily novou genovou mutaci, která se vyskytuje u jedné třetiny pacientů s nejčastějším typem nádoru ledvin, tzv. světlobuněčným renálním karcinomem (ccRCC). Stejná mutace genu nazvaného PBRM1 byla nalezena u 88 pacientů z celkem 257 případů s ccRCC. Objev nabízí nový pohled na složitou biologii nádorů ledvin. Mutace v genu PBRM1 spolu s dalšími již známými mutacemi přispívá k inaktivaci proteinu, který hraje roli v přestavbě genetického materiálu, kontroluje buněčný růst či inaktivuje další geny.
Vědecké týmy v poslední době identifikovaly tři mutované geny asociované s nádory ledvin a zjistily, že všechny zmíněné geny se účastní poškození chromatinu, a tak narušení celistvosti DNA v lidských buňkách. PBRM1 je součástí komplexu bílkoviny zvané SWI-SNF, která upravuje strukturu chromatinu. Mimo PBRM1 mutace týmy objevily u některých pacientů s renálními karcinomy mutaci genu ARID1A, který je spojován s karcinomem ovaria. Zmíněné objevy podtrhují význam genomové regulace v nádorech ledvin.
Nyní se předpokládá, že objev nové mutace genu PBRM1 by mohl ukázat farmaceutickému výzkumu nový směr léčby.
(moa)
Zdroj:
Varela I. et al.: Exome sequencing identifies frequent mutation of the SWI/SNF complex gene PBRM1 in renal carcinoma. Nature. 2011 Jan 27; 469 (7331): 539–42; doi: 10.1038/nature09639
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.