Tato kazuistika amerického pacienta vyzdvihuje riziko okultních zlomenin u epidurálního hematomu při úrazech pacientů s Bechtěrevovou chorobou, při kterých působí jen malá síla (nízkoenergetické úrazy), a zdůrazňuje, že v těchto případech je nutné vždy skutečně pečlivě vyloučit jakoukoliv suspektní frakturu obratle pomocí CT a MR zobrazení.
Devětašedesátiletý muž s anamnézou ankylozující spondylitidy spadl ze žebříku z výšky 2,75 m. Následkem pádu se objevila bolest šíje a necitlivost horních končetin. První CT vyšetření ukázalo nepatrnou zlomeninu obratlového těla C7. Magnetická rezonance prokázala přítomnost epidurálního hematomu v rozsahu od C5 do Th3. Pacient byl okamžitě převezen na operační sál, kde proběhla urgentní dekomprese s laminektomií od C5 po Th3 a s evakuací hematomu. Neurologický stav pacienta se po tomto zákroku mírně zlepšil. CT vyšetření provedené po dekompresi ukázalo zjevnou zlomeninu C6–C7 obratlového těla s přední distrakcí, což svědčí pro úraz způsobený hyperextenzí. Za 16 hodin poté putoval pacient opět na operační sál, kde byla provedena instrumentální fixace a fúze daného segmentu.
U pacientů s Bechtěrevovou chorobou jsou hyperextenzní poranění častá. Běžné zobrazovací vyšetření nemusí zachytit okultní vertebrální zlomeninu a opožděná diagnóza tohoto stavu zvyšuje riziko dislokace a neurologického poškození. Proto je u těchto pacientů i při nízkoenergetických úrazech, zejména v případě epidurálního hematomu, třeba pečlivě pátrat po okultních zlomeninách na CT i MR snímcích, a to s vysokou mírou suspekce.
(zza)
Zdroj: Elgafy H, Bransford RJ, Chapman JR. Epidural hematoma associated with occult fracture in ankylosing spondylitis patient: a case report and review of the literature. J Spinal Disord Tech 2011(Oct);24(7):469–473. Doi: 10.1097/BSD.0b013e318204da02
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
