V minulých letech již několik velkých epidemiologických studií poukázalo na spojení mezi obdobím, ve kterém jsou diagnostikovány určité typy nádorů, a výsledky přežití. Lepší výsledky přežití jsou především asociovány s diagnózou v létě a na podzim.
Například Robsahm et al. analyzovali nádory prsu, tlustého střeva a prostaty mezi norskou populací a srovnávali pacienty diagnostikované v zimě s pacienty diagnostikovanými v jakémkoli jiném ročním období. Doba sledování všech pacientů byla minimálně tři roky. Během této doby se ukázalo, že riziko úmrtí u pacientů diagnostikovaných v létě dosahovalo jen 68 % a u pacientů diagnostikovaných na podzim jen 85 % z celkového rizika úmrtí pacientů diagnostikovaných v zimě.
V časopise International Journal of Cancer byla také nedávno zveřejněna studie, ve které se autoři pokusili odstranit vliv krátkodobých faktorů a faktorů ovlivňujících všeobecnou úmrtnost a zjistit, zda skutečně z dlouhodobého hlediska je u některých typů nádorů „výhodnější“ diagnóza v určitém ročním období.
Výsledky studie ukázaly, že diagnóza v létě byla spojena s podstatně sníženou mortalitou během prvního měsíce po diagnóze ve srovnání se zimním obdobím u mužů s rakovinou prostaty a u obou pohlaví s karcinomem kolorekta a plicním karcinomem. Nejzřetelnější však byl tento vliv „sezónnosti“ u žen s karcinomem prsu.
Pokud však bylo vzato v úvahu měsíční kolísání všeobecné mortality, sezónní vliv na krátkodobou mortalitu se výrazně oslabil. Při dlouhodobém sledování (více než pět let) se však i tak ukázalo, že podzimní diagnózy byly spojeny s nižší úmrtností u žen s karcinomem prsu a u obou pohlaví s plicním karcinomem.
Autoři studie své výsledky uzavírají s tím, že lepší přežití pozorované mezi pacienty diagnostikovanými v létě a na podzim je především krátkodobý fenomén, který můžeme přičíst všeobecně vyšší úmrtnosti v zimě. Avšak odlišné snížení dlouhodobé mortality pozorované mezi pacienty diagnostikovanými na podzim, zvláště mezi pacientkami s karcinomem prsu, může naznačovat přítomnost sezónně proměnného protektivního mechanismu.
(vek)
Zdroje:
1. Roychoudhuri R. et al.: Season of cancer diagnosis exerts distinct effects upon short - and long-term survival. International Journal of Cancer 124 : 2436–41, 2009
2. Robsahm T. E. et al.: Vitamin D3 from sunlight may improve the prognosis of breast, colon and prostate cancer. Cancer Causes Control 15 : 149–58, 2004
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
