V léčbě chronického srdečního selhání použili lékaři růstový hormon. Výsledky byly překvapivě výborné. Článek popisuje výsledky léčby a jednotlivé případy léčených.
O růstovém hormonu je známo, že působí nejen na růst do výšky, ale že komplexně ovlivňuje funkci celého organismu. Vliv růstového hormonu na růst myokardiálních buněk zkusili léčebně využít na klinice v brazilském Sao Paulu.
Lékaři experimentálně podávali vysoké dávky lidského rekombinantního růstového hormonu šesti kachektickým pacientům s chronickým srdečním selháváním. Nemocní dostávali 8 jednotek růstového hormonu subkutánně každý den po dobu přibližně 26 dní. Následně u těchto osob došlo ke zlepšení systolického tlaku v průměru z 84 na 100 mm Hg a ejekční frakce levé komory se zvýšila v průměru z 23 % před léčbou na 28 % po léčbě, a později až na 38 %. V klasifikaci NYHA (New York Heart Association) došlo ke zlepšení ze stupně IV na stupeň I u dvou pacientů, na II u tří a na II-III u posledního z léčených. Všichni byli poté propuštěni z nemocnice.
Tři z pacientů v době vzniku článku stále žili (uběhlo 75, 67 a 11 měsíců od léčby růstovým hormonem). Zbývající tři pacienti již nežili, ale z toho jeden zemřel na pulmonální absces po devíti měsících, druhý na septikemii po 21 měsících a třetí na srdeční selhání poté, co si sám vysadil karvedilol po 36 měsících.
Prezentovaný soubor je dost malý, a svoji roli tak ve výsledcích může hrát i náhoda. Přesto se rozhodně jedná o velmi zajímavou studii, jež ukazuje na mnohostranné možnosti užití růstového hormonu v budoucnu. U pacientů s dekompenzovaným chronickým srdečním selháváním může být zřejmě růstový hormon využit jako alternativa inotropních léčiv.
(hul)
Zdroj: Bocchi E. Beneficial effects of high doses of growth hormone in the introduction and optimization of medical treatment in decompensated congestive heart failure. Intern J Cardiology 2006;110 : 313–317.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
