Bylo prokázáno, že systémová aplikace růstového hormonu napomáhá regeneraci kostí a usnadňuje vznik pevného srůstu mezi zubním implantátem a kostí. Tento proces umožňuje snížit dobu čekání na umístění korunky, která nahrazuje v zubním implantátu chybějící zub.
Zubní implantáty jsou úspěšné v případě, že je možné, aby mezi kostní matrix a na ní upevněné korunce vzniklo stabilní, pevné a trvalé spojení.
Zubní implantáty jsou používány v protetické stomatologii. Existuje několik typů zubních implantátů, nejrozšířenější jsou osseointegrované implantáty, které využívají objevu švédského profesora Per-Ingvara Brånemarka. Ten zjistil, že titan může být spojen s kostí, pokud mají osteoblasty kontakt s drsným povrchem implantátu.
Osteointegrace vyžaduje novotvorbu kosti obklopující implantát. Jde o proces, při kterém musí docházet také k remodelaci kostní tkáně. Tento děj je iniciován osteoklasty, které usurpují kost a resorbují nekrotickou tkáň. Následná vaskularizace přitáhne potřebné buněčné elementy, osteoblasty, které vytvoří kostní tkáň schopnou interakce s vrstvou titaniumoxidu na povrchu implantátu, a tím umožní jeho integraci.
Cílem výzkumu lékařů z University of Granada bylo zlepšit odolnost implantátu a snížit dobu, po kterou je nutné čekat na nový implantát, a tím zlepšit kvalitu života pacienta. Biointegrace, což je vytvoření spojení mezi vlastní kostí a povrchem implantátu, byla při systémové aplikaci růstového hormonu výrazně usnadněna. Pod dohledem etické komise byla tato metoda zkoumána na třinácti psech.
Vědci dospěli k závěru, že při účincích na osteointegraci u zubních implantátů jde o synergické působení melatoninu a růstového hormonu.
(hak)
Zdroj: www.osseonews.com
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
