Růst plodu a novorozence je komplexním procesem, který je ovlivňován mnoha faktory. Nezastupitelnou úlohu pro vývoj má nejen genetický potenciál, ale také stav nutrice, životní prostředí a především funkční hormonální systém. Adekvátní sekreci růstového hormonu (RH) kontroluje nejen GHRH hypothalamu, ale také somatostatin, glukokortikoidy, dopamin nebo neuropeptidy. Produkce RH hypofýzou je pulzní a v průběhu dne se opakuje asi desetkrát. Od třetího měsíce věku dítěte dosahuje svého vrcholu v noci během hlubokého spánku, naopak ke snížení vede infekce, trauma nebo fyzická zátěž.
U plodu je růstový hormon detekovatelný od 10. týdne gestace. Pochází výlučně z fetální hypofýzy a jeho produkce je tak naprosto nezávislá na hormonech maternálního původu. Dvanáctý gestační týden je koncentrace hormonu vůbec nejvyšší během celého života jedince. S blížícím se porodem dochází vlivem IGF-1 (insulin-like growth factor 1) k inhibici sekrece a koncentrace fetálního RH pozvolna klesají. IGF-1 je hormon produkovaný játry a jeho množství je na konci těhotenství naopak zvýšené.
Receptory pro růstový hormon se vyskytují na chondrocytech, osteoblastech, fibroblastech a buňkách epidermis již od 15. týdne gestace a od 30. týdne se nalézají také na hepatocytech. Bílkoviny vázající RH (GH-binding proteins) v plasmě jsou během fetální periody nízké, ale detekovatelné asi od poloviny těhotenství. Po porodu se exprese receptorů v mnoha tkáních pozvolna zvyšuje. V půl roce věku dítěte je zaznamenán strmý růst a kolem 6. roku věku již koncentrace receptorů dosahuje svého maxima.
Vliv RH na růst dítěte je dominantní především v postnatálním období. Vyšší koncentrace RH v těhotenství jsou následovány prudkým poporodním poklesem, který trvá zhruba prvních 14 dní. Po tomto období dochází k nárůstu koncentrace hormonu a RH se tak postupně začíná uplatňovat v metabolických a vývojových procesech.
(nes)
Zdroj:
Ogilvy-Stuart AL. Growth hormone deficiency (GHD) from birth to 2 years of age: diagnostic specifics of GHD during the early phase of life. Horm Res 2003;60(Suppl 1):2–9.
Setia S, Sridhar MG, Bhat V, Chaturvedula L. Growth hormone in intra-uterine growth retarded newborns. Indian J Pediatr 2007;74(11):991–994.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
