Léčba chronické hepatitidy C pomocí interferonu i pomocí pegylovaného interferonu může mít jako jeden z vedlejších účinků i vznik neutropenie. Jak ale zkoumali italští vědci ve své studii uveřejněné v odborném medicínském periodiku World journal of gastroenterology (WJG), podávání G-CSF (granulocyte colony stimulating factor) může příznivě působit jak na potlačení neutropenie, tak i na zlepšení virové odpovědi u pacientů s chronickou virovou hepatitidou C po transplantaci jater.
Lékaři z kliniky pro gastroenterologii a vnitřní lékařství Univerzity v Bologni zjistili, že podávání G-CSF může příznivě působit na potlačení pegylovaným interferonem indukované neutropenie. G-CSF je totiž růstový faktor, který se uplatňuje ve stimulaci růstu neutrofilů. Jeho produkce může být při podávání interferonu a pegylovaného interferonu potlačena.
Studie týmu italských vědců se zúčastnilo celkem šedesát osm pacientů trpících chronickou hepatitidou C, kteří podstoupili transplantaci jater mezi říjnem 2001 a dubnem 2005 a také antivirovou léčbu pomocí pegylovaného interferonu a trpěli po ní neutropenií. Dvaceti třem z nich pak byl podáván G-CSF a sledována u nich byla jak virologická odpověď, tak i hladina neutrofilů, ostatní sloužili jako kontrolní skupina. Výsledky byly překvapující.
Před podáním G-CSF byla u subjektů průměrná hodnota neutrofilů v krvi kolem 700 buněk na mikrolitr, po podání první dávky G-CSF se tato hodnota zvýšila až na průměrných 1 200 neutrofilů na mikrolitr. Kromě tří pacientů na podání G-CSF reagovali všichni, žádnému z nich navíc nemusela být dávka podávaného pegylovaného interferonu snížena.
Jak italská studie ukázala, podávání G-CSF pomáhá potlačovat pegylovaným interferonem indukovanou neutropenii a zvyšovat tak procento pacientů se setrvalou virologickou odpovědí. Zabraňuje se tak de facto vzniku de novo autoimunitní hepatitidy.
(kam)
Zdroj: Lodato F. et al.: G-CSF in Peg-IFN induced neutropenia in liver transplanted patients with HCV recurrence., World J Gastroenterol. 2009 Nov 21; 15 (43): 5449–54.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
