Na Tchaj-wanu proběhla rozsáhlá retrospektivní populační studie s cílem objasnit souvislost psoriázy s rizikem vzniku rakoviny. Cílem výzkumu však nebylo jen zhodnocení vztahu mezi psoriázou a rakovinou, posuzován byl také vliv věku, pohlaví pacienta s psoriázou a použité léčebné metody.
Výzkumu se účastnilo téměř 3 700 pacientů s nově diagnostikovanou psoriázou mezi lety 1996 a 2000. Dalších 200 000 pacientů bez psoriázy tvořilo kontrolní skupinu. Pro stanovení kumulativní incidence a míry rizika (hazard ratio, HR) byly obě skupiny sledovány do konce roku 2007. Zde přinášíme několik nejzajímavějších výsledků a postřehů.
U pacientů s psoriázou se postupně objevilo 116 nejrůznějších nádorů. Pacienti s psoriázou měli oproti kontrolní skupině 1,66krát větší riziko vzniku rakoviny. Míra rizika byla vyšší u mužů než u žen, a to 1,86 oproti 1,14. Mladší pacienti měli riziko vzniku rakoviny překvapivě vyšší než starší. 7letá kumulativní incidence nádorů mezi pacienty s psoriázou dosáhla 4,8 %. Perorální medikace neměla na vznik rakoviny žádný vliv, fototerapie pomocí UVB dokonce riziko rakoviny snižovala přibližně na polovinu oproti kontrolní skupině (HR 0,52).
U určitých druhů rakoviny byla navíc objevena významná souvislost s psoriázou. Jednalo se zejména o tyto:
Pacienti s psoriázou mají tedy oproti ostatním lidem vyšší riziko vzniku rakoviny, obzvláště pak mladí muži. Léčba psoriázy v tomto ohledu vůbec neškodí, ale naopak riziko vzniku rakoviny v případě fototerapie snižuje, a není tak třeba ji jakýmkoliv způsobem omezovat.
(ercp)
Zdroj: Chen Y. J. et al.: The risk of cancer in patients with psoriasis: A population-based cohort study in Taiwan. J Am Acad Dermatol. Publikováno on-line 30. března 2011.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
