Rakovina prsu je celosvětově nejčastější příčinou úmrtí mezi ženami. Podle americké studie mají ženy, které přežily rakovinu prsu pět let po léčbě, relativně nízké riziko rekurence nemoci.
Každá žena s vážným stadiem III rakoviny prsu má podle vědců pouze třináctiprocentní riziko rekurence, pokud přežila prvních pět let. Tato skutečnost vychází z nové studie.
Lékaři sledovali rekurenci rakoviny prsu u 2838 žen ve Spojených státech. U vybraných žen se od iniciální chirurgické léčby, radiační léčby, chemoterapie či hormonální terapie před pěti lety nádor neopakoval. U žen se stadiem I byl tumor malý a nešířil se do okolí. Rakovina prsu se v tomto případě vrátila po pěti letech v sedmi procentech případů.
Ženy se stadiem nádoru II měly tumor větší a rozšířený na axilární lymfatické uzliny. V těchto případech byla rekurence zaznamenána v 11 procentech. U žen se stupněm III, jejichž tumor byl velký a zasahoval i do spádových uzlin, byla zjištěna po pěti letech přežití rekurence u 13 procent případů. Ženy v uvedené studii byly léčeny v letech 1985 až 2001. Je třeba zdůraznit, že studie nezahrnuje nové metody léčby protilátkami proti HER2/neu (trastuzumab) a inhibitory aromatáz.
Mnoho pacientek se po pěti letech bez zjevné rekurence znovu ptá, jaké je riziko opakování nádoru po pětiletém přežití. Podle Abenaa Brewster z univerzity v Texasu si ženy myslí, že je riziko rekurence tumoru po pěti letech vyšší, než je tomu ve skutečnosti.
Vědci v nové studii také odhalili skutečnost, že ženy s tumorem prsu, který exprimuje estrogenové receptory, mají vyšší riziko pozdních rekurencí ve srovnání s ženami, které tento typ tumoru neměly.
(ena)
Zdroj: Journal of the National Cancer Institute 2008(20 August);100 : 1179–1183.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
