Resekce jater nemá pozitivní vliv na pětileté přežívání pacientů s metastázami kolorektálního karcinomu v játrech, pokud jsou postiženy jejich celiakální a paraaortální regionální lymfatické uzliny. A to i v případě, když choroba odpovídá na předoperační chemoterapii.
V srpnovém vydání odborného periodika Journal of Clinical Oncology uveřejnil doktor Rene Adam z Assistance Publique-Hôpitaux de Paris Hôpital Paul Brousse ve francouzském Villejuif se svými kolegy výsledky studie provedené u 736 pacientů s kolorektálními jaterními metastázami, kteří byli léčeni v letech 1992 až 2006. Multidisciplinární léčebný přístup zahrnoval předoperační chemoterapii a následnou jaterní resekci.
Celkem 47 pacientů (6 %) podstoupilo hepatektomii a současnou lymfadenektomii. Pětileté přežití nastalo u pacientů s postiženými regionálními uzlinami v 18 % případů, u pacientů bez postižení uzlin to bylo v 53 %. Pokud byly v lymfatických uzlinách metastázy diagnostikovány předoperačně, měli takoví pacienti vyšší pravděpodobnost pětiletého přežití v porovnání s těmi, u nichž byly metastázy v uzlinách odhaleny až intraoperační detekcí. Výzkumný tým ale uvádí, že tento rozdíl (35 % oproti 10 %) není signifikantní.
Multivariantní analýzou bylo zjištěno, že postižení celiakálních uzlin a věk přes 40 let jsou dva nezávislé rizikové faktory pro špatnou prognózu tohoto onemocnění.
Ze zjištěných skutečností tým doktora Adama vyvozuje, že zvolení strategie hepatektomie s lymfadenektomií je nejlepší pro mladší pacienty s předoperačně zjištěným postižením regionálních uzlin, které odpovídá na systémovou chemoterapii.
(ian)
Zdroj: Journal of Clinical Oncology 2008;26(22 August 1):3672–3680.Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
