Je dobře známo, že multiparita a kojení pomáhají snižovat riziko karcinomu prsu v obecné populaci, zatímco užívání perorálních kontraceptiv toto riziko mírně zvyšuje. Vliv těchto faktorů na riziko karcinomu prsu u žen s mutacemi v genech BRCA 1 a BRCA 2 je však dosud méně jasný. Tímto vlivem se proto ve své práci zabývali odborníci z Univerzity Jižní Kalifornie, kteří své výsledky publikovali tento měsíc v časopise Cancer epidemiology, biomarkers and prevention.
Do studie bylo zařazeno 1 469 žen z okresu Los Angeles ve věku mezi 20 a 49 lety, kterým byl nově diagnostikován karcinom prsu. Kontrolní skupinu tvořilo 444 žen bez karcinomu prsu, tato kontrolní skupina měla obdobné složení vzhledem k věku, rase i místu bydliště jako skupina žen s nádorem. Ve skupině pacientek s karcinomem prsu byly sekvenovány geny BRCA 1 a BRCA 2 a byla stanovena pravděpodobnost vzniku karcinomu prsu asociovaného s různými reprodukčními a hormonálními faktory u nositelek mutace i u žen bez mutací.
U 94 žen s karcinomem prsu byla nalezena mutace v genu BRCA 1 nebo BRCA 2. Počet donošených těhotenství byl nepřímo úměrný riziku karcinomu prsu bez ohledu na výskyt sledovaných mutací. Delší doba kojení se ukázala jako protektivní faktor ve skupině žen bez mutace, avšak nikoli u žen s mutacemi. Tento zřejmý účinek mutace však nebyl statisticky signifikantní (p = 0,23). Užívání orální antikoncepce nemělo vliv na zvýšení rizika karcinomu prsu v žádné ze sledovaných skupin.
Výsledky studie naznačují, že parita chrání proti rozvoji karcinomu prsu jak ženy bez mutací BRCA 1 a BRCA 2, tak ženy s těmito mutacemi. Na druhou stranu kojení nemá vliv na rozvoj karcinomu prsu u žen se sledovanými mutacemi. Výsledky také neukázaly žádnou souvislost mezi užíváním perorální antikoncepce a rizikem karcinomu prsu u žen s mutacemi v genech BRCA 1 a BRCA 2. V souvislosti se zvyšujícím se počtem žen užívajících orální antikoncepci pokládají autoři tento závěr za zvláště významný.
(vek)
Zdroj: Lee, E. et al. Cancer Epidemiol. Biomarkers. Prev. 17, 3170–8 (2008) PMID: 18990759
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
