Přibližně v období mezi šestým a devátým rokem dítě pochopí, že to, že je jiné, se již nezmění. Statisticky bylo sice ověřeno, že školní prospěch ani přizpůsobení školnímu prostředí nesouvisí významně s tělesnou výškou ani s kostním či růstovým věkem. Nicméně děti vyššího vzrůstu a silnější postavy se asi přece jen lépe vypořádávají s požadavky spojenými se začleněním do školy.
V této době a také v období puberty se proto mohou objevit depresivní nálady, projevy sociální vyhýbavosti, stydlivosti a stažení. Diagnostická kritéria jednotlivých poruch se u dětí a adolescentů liší v některých ohledech od těch, která náleží dospělým. Je nutno počítat s rolí vývojového procesu. Děti se dostávají do poněkud odlišných sociálních interakcí než dospělí, rovněž jejich kognitivní schopnosti, umožňující rozpoznat a uvědomit si poruchu, jsou více limitované ve srovnání s dospělými.
Děti a adolescenti se sociální fobií jsou ohroženi výskytem dalších komorbidních poruch, včetně zvýšeného rizika abúzu alkoholu a drog. V této věkové skupině je obzvlášť závažný negativní vliv poruchy na školní výkon, na získání přiměřené sociální pozice mezi vrstevníky a perspektivně negativní dopad na další studijní a profesionální uplatnění, včetně ztížené možnosti navázání přiměřených společenských a osobních vztahů.
V rámci léčby se asi nejvíce využívá kognitivně behaviorální psychoterapie. Tato metodika vychází z ověřených vědeckých principů a staví na přesném popisu příznaků nebo problémů, které mají být léčebným postupem ovlivněny (včetně jejich frekvence, závažnosti a závislosti na konkrétních situacích). Je založena na dovedném použití promyšlených a ověřených technik v pevné struktuře jednotlivých terapeutických sezení. Jedním z modelů je například teorie reciproční inhibice – tedy spojení nepříjemného podnětu s příjemnou situací (relaxovaný stav a podobně).
Po substituci RH u jeho deficitu bývá nicméně většinou pozorováno zlepšení, ústup úzkostných a depresivních projevů i kognitivních problémů, což by mohlo podporovat význam neuroendokrinních faktorů v etiologii.
(pes)
Zdroj:
Psychoterapie dětí a dospívajících. Triton, ISBN: 80-7254-568-X, EAN: 9788072545681 (orig. The Handbook of Child and Adolescent Psychotherapy, překlad Lucie Lucká, rok vydání: 2005).
Baková N, Raboch J, Obeneberger J, Leština J. MRI in Patients with social phobia. European Psychiatry 2000;15(suppl. 2):168.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.