Donedávna jste se cítili zcela zdrávi, a najednou si začínáte uvědomovat, že lze zpětně po několik měsíců vysledovat určité obtíže, jako je průjem nebo zácpa, teplota, bolesti břicha a ztráta chuti k jídlu? Nejvyšší čas vyrazit k lékaři, který v rámci diagnostické úvahy provede nezbytné testy (vyšetření stolice, kolonoskopie, rentgen) a stanoví diagnózu. A možná to bude právě nespecifický střevní zánět.
V takovém případě každého asi napadne, proč se to stalo právě jemu. Proč zrovna já?! Poté se dostaví odmítání. To není možné, to je omyl! Nakonec nezbude nic jiného než se s tím vyrovnat, tedy smíření. Tak fajn, co dál?
Zaprvé je dobré si uvědomit, že v tom člověk není sám – v České republice nespecifické střevní záněty (IBD, inflammatory bowel disease) trápí několik tisíc lidí, léčebné možnosti jsou poměrně dobré a vždy lze najít způsob, jak žít i nadále kvalitní život. Zadruhé je nutno si přiznat, že nic se neudělá samo, takže pozitivní přístup k pošramocenému zdraví a touha zvítězit, tedy zaujmout velmi disciplinovaný a aktivní postoj, jsou pro úspěch rovněž nezbytné.
Příčina vzniku nespecifických střevních zánětů sice není známa, nicméně se ví, že je lze léčit a že se vyznačují periodickou proměnlivostí, kdy období nemoci (relaps) střídají období v podstatě bezpříznaková (remise). V první řadě tedy půjde o to začít doslova a do písmene nový život. Nenechat se uchlácholit obdobími bez potíží, svědomitě brát léky a upravit stravovací návyky. Mezi další omezení, která s sebou život s IBD přináší, patří změny jak v profesním, tak soukromém životě. Také se může na veřejnosti v souvislosti s průjmovým onemocněním stát nějaká nepříjemnost a můžete být vystaveni nejen fyzickým, ale i psychickým dopadům dlouhodobého onemocnění, jako jsou například depresivní či úzkostné poruchy.
Denním chlebem se proto stane vysoká sebekázeň související s naprostou nezbytností pravidelně užívat léky, pečlivě vybírat vhodné pokrmy, dodržovat řádnou životosprávu a další drobnosti, jako mít u sebe například náhradní oblečení.
A nakonec to nejdůležitější – podpora rodiny a nejbližších hraje velice významnou roli, přestože vnitřní boj postiženého za něj nikdo nevyhraje – a tady je na místě si uvědomit zcela zásadní fakt: Diagnózou IBD život nekončí.
(rosk)
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
