Na letošním sjezdu American Society of Clinical Oncology v Chicagu byla prezentována studie, která může změnit léčebný postup až u čtvrtiny pacientů s kolorektálním karcinomem a která mění pohled na současný systém stagingu tohoto zhoubného nádoru. Závěry studie ukazují, že výsledky přežití u pacientů s pozitivními uzlinami (stadium III) závisí mnohem více, než se dosud myslelo, také na hloubce invaze karcinomu do střevní stěny.
Výsledky přežití závisí na tloušťce primárního nádoru uvnitř střevní stěny nebo za ní a také na negativitě nebo pozitivitě regionálních mízních uzlin. Pacienti s pozitivními uzlinami a zároveň s „tenkým“ primárním nádorem (tj. omezeným na střevní stěnu) jsou zařazeni do stadia III. Přesto, jak se ukázalo, mají lepší výsledky přežití než pacienti ve stadiu II s negativním nálezem v uzlinách, avšak s tlustým primárním nádorem, který již prorostl celou střevní stěnu.
Podle současné praxe většina pacientů ve stadiu III absolvuje po chirurgickém odstranění nádoru také adjuvantní chemoterapii. Pacienti ve stadiu II s negativními uzlinami chemoterapii většinou nepodstupují. Analýza provedená na základě dat z National Cancer Data Base (NCDB) však ukázala, že pacienti se třetím stadiem kolorektálního karcinomu omezeného na střevní stěnu, kteří neabsolvovali chemoterapii, měli lepší výsledky přežití než pacienti s druhým stadiem a silným primárním nádorem.
Autoři studie se proto domnívají, že doporučené postupy pro adjuvantní terapii v léčbě kolorektálního karcinomu budou potřebovat revizi na základě nových výsledků v dalších klinických studiích. Stejně tak bude nutné na molekulární úrovni lépe porozumět vztahům mezi schopností nádoru invadovat do střevní stěny a jeho schopností šířit se do regionálních lymfatických uzlin.
(vek)
Zdroj: Colorectal Cancer Guidelines, National Cancer Institute, získáno on-line na http://www.cancer.gov/newscenter/pressreleases/ColorectalGuidelinesASCO dne 16. 5. 2008
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
