Metadon a buprenorfin jsou látky běžně používané v léčbě opiátové závislosti. Výsledky některých studií naznačují, že odvykací terapie metadonem může být spojena s rizikem prodloužení QT intervalu a vzniku ventrikulárních arytmií typu torsade de pointes, zatímco žádné takové riziko nebylo pozorováno u terapie buprenorfinem. Nedávno publikovaná norská studie se zabývala zvýšením rizika prodloužení korigovaného QT intervalu (QTc) u pacientů léčených těmito léky v rámci odvykací terapie opiátové závislosti (OMT). Autoři se pak také pokusili popsat možné asociace mezi změnami QTc a sérovými koncentracemi metadonu nebo buprenorfinu.
Popisované studie se účastnilo celkem 80 jedinců, 45 z nich zahájilo terapii metadonem a 35 pak terapii buprenorfinem. QTc interval byl hodnocen pomocí elektrokardiografie (EKG) v době vstupu do studie a pak po 1. a 6. měsíci odvykací léčby. V séru pak byly stanoveny koncentrace buprenorfinu a metadonu.
Prodloužení QT intervalu (definováno jako hodnota QTc kolem 450 ms) nebylo pozorováno u žádného ze sledovaných pacientů, a to ani při vstupu do studie, ani v 1. či 6. měsíci odvykací léčby. Dále také nebyla nalezena žádná spojitost mezi QT intervalem a sérovými koncentracemi buprenorfinu nebo metadonu. Nicméně nízké sérové hladiny draslíku QT interval významně prodlužovaly.
Tyto výsledky jsou v souladu s předchozími zjištěními, která dokladují, že terapie metadonem v nízkých dávkách (tj. pod 100 mg/d) není spojena s klinicky signifikantním prodloužením QT intervalu. Poukazují také na fakt, že buprenorfin v běžně používaných dávkách je s ohledem na riziko prodloužení QT intervalu velice vhodnou alternativou k terapii metadonem.
(mik)
Zdroj: Stallvik M. et al. Corrected QT interval during treatment with methadone and buprenorphine-Relation to doses and serum concentrations. Drug Alcohol Depend. 2012 Oct 16. pii: S0376-8716(12)00380-8; doi: 10.1016/j.drugalcdep.2012.09.016.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
