Při volbě chemoterapie lékař vždy porovnává přínos léčby, její snášenlivost a nežádoucí účinky. Co ale upřednostňují sami pacienti? Jaký přínos léčby považují za nejdůležitější a co jsou ochotni pro dosažení tohoto přínosu podstoupit?
Na tyto otázky se pokusili odpovědět američtí odborníci, kteří analyzovali preference dospělých pacientů s karcinomem ledvin při volbě chemoterapie. Pro své porovnání zvolili inhibitory angiogeneze, u nichž je při léčbě karcinomu ledvin prokázáno prodloužení přežití bez progrese choroby (PFS) a které se vzájemně liší ve svém profilu toxicity.
Autoři analyzovali odpovědi 138 pacientů s renálním karcinomem starších 18 let, kteří vyplnili dotazník obsahující 12 otázek porovnávajících profil dvou různých léků. Otázky byly sestaveny podle předchozího experimentálního vzoru s ověřenými statistickými proměnnými. Profil každého léku byl popsán na základě jeho účinnosti (PFS), snášenlivosti (únava, průjem, syndrom ruka-noha, vředy v ústech) a závažných nežádoucích účinků (jaterní insuficience, trombóza).
Mezi všemi atributy léčby zahrnutými do tohoto průzkumu byl pro pacienty nejdůležitější její vliv na délku přežití bez progrese choroby. Za největší přínos léčby bylo považováno prodloužení PFS o 22 měsíců. Další součást léčby, kterou pacienti považovali za důležitou, se týkala se sestupnou významností únavy, průjmů, jaterní insuficience, syndromu ruka-noha, trombózy a vředů v ústech. Za prodloužení PFS o 11 měsíců byli pacienti ochotni podstoupit riziko trombózy 3,1 % a jaterní insuficience 2,0 %.
Pro pacienty s renálním karcinomem je při volbě chemoterapie (konkrétně inhibitoru angiogeneze) nejdůležitější prodloužení života bez progrese choroby, pro které jsou ochotni podstoupit vysoké riziko závažných komplikací. Za nejhorší nežádoucí účinky této léčby považují pacienti únavu a průjem.
(zza)
Zdroj: Mohamed AF, Hauber AB, Neary MP. Patient benefit-risk preferences for targeted agents in the treatment of renal cell carcinoma. Pharmacoeconomics 2011(Nov 1);29(11):977-988. Doi: 10.2165/11593370.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
