Sexuální dysfunkce, která se vyvine u mužů léčených pro rakovinu rekta, je většinou způsobena operací. Nejnovější výzkumy však ukazují, že svou roli hraje také předoperační radioterapie. Závěry vycházejí z dat získaných od pacientů zařazených do dřívější kanadské studie MRC CR07/NCIC CTG C016 a byly publikovány v červnovém on-line vydání časopisu Journal of Clinical Oncology.
Hlavním úkolem původní studie bylo zhodnotit význam předoperační radioterapie v prevenci lokálních rekurencí nádorů. U mužů a žen s operabilním karcinomem rekta, kteří podstoupili radioterapii před operací, došlo během tří let k lokální rekurenci nádoru ve 4,4 % případů. U těch pacientů, kteří podstoupili nejprve operaci, to bylo v 10,6 % případů. Druhotným záměrem této studie však bylo také prostudovat vedlejší symptomy onemocnění a vedlejší příznaky léčby a míru jejich vlivu na kvalitu života pacientů.
Bezprostředně po operaci došlo u mužů k nárůstu výskytu sexuální dysfunkce (p < 0,001) nehledě na to, zda pacient podstoupil předoperační radioterapii, či nikoliv. Od šestého měsíce po operaci však již byl výskyt sexuální dysfunkce významně vyšší ve skupině mužů, kteří před operací podstoupili ozařovací léčbu (p = 0,004), a tento rozdíl se udržoval po dobu minimálně dvou let. Mezi ženami vyplnilo dotazník týkající se sexuální dysfunkce jen velmi málo pacientek, a proto nebylo možné z těchto dat udělat jakékoli spolehlivé závěry.
Bez ohledu na to, zda pacienti podstoupili předoperační radioterapii, či nikoliv, byl u všech do třetího měsíce po operaci patrný úbytek fyzických sil a kondice, který se poté vrátil do stavu před operací. Způsob léčby neměl na první pohled žádný vliv na zdraví obecně a na funkci střev, avšak při podrobnější analýze se ukázalo, že ve skupině pacientů s předoperační radioterapií byl do jisté míry častější výskyt fekální inkontinence v době dvou let po operaci (53,2 % vs. 37,3 %; p = 0,007).
Autoři studie na závěr zdůrazňují, že předoperační radioterapie snižuje riziko vzniku rekurence nádoru, a proto by neměla být vynechána ani pro své nežádoucí účinky. Na druhou stranu by měly výsledky vést k lepší informovanosti pacientů o léčbě a jejích možných rizicích.
(vek)
Zdroje:
Stephens R. J. et al: Impact of Short-Course Preoperative Radiotherapy for Rectal Cancer on Patients’ Quality of Life: Data From the Medical Research Council CR07/National Cancer Institute of Canada Clinical Trials Group C016 Randomized Clinical Trial. J Clin Oncol Jun 2010. Publikováno 28. 6. 2010 online před tiskem; doi: 10.1200/JCO.2009.26.5264
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
