Rakovina plic zůstává nadále celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí na nádorové onemocnění. Přibližné 5leté přežití postižené populace je 15 %. Jednoznačně stanoveným primárním rizikovým faktorem rozvoje onemocnění je kouření, nicméně i nadále probíhá řada studií zabývajících se dalšími rizikovými faktory, které hrají roli zejména u nekuřáků. Jedním z možných faktorů může být předchozí onemocnění plic, jako například chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN, zahrnující emfyzém a chronickou bronchitidu), pneumonie či tuberkulóza. Všechna tato onemocnění vedou k zánětlivému postižení plicní tkáně.
Nedávno byla v časopise American Journal of Epidemiology publikována analýza studií, které se tímto problémem zaobíraly. 17 studií vedených pod dohledem International Lung Cancer Consortium zahrnovalo dohromady 24 607 případů rakoviny plic a 81 829 kontrol. Studie byly zejména evropské a severoamerické a byly provedeny v letech 1984–2011. S využitím statistických metod (model logistické regrese či Coxův model proporcionálních rizik) se autoři zaměřili na různé proměnné (věk, pohlaví, kouření, histologie), ke kterým analýzy vztahovali.
Dle těchto analýz se ukázalo, že u pacientů s anamnézou emfyzému je 2,44krát zvýšené riziko rozvoje plicního nádoru. Relativní riziko nádorového onemocnění pro pacienty s chronickou bronchitidou bylo 1,47, s tuberkulózou 1,48 a s pneumonií 1,57. Emfyzém, pneumonie a tuberkulóza představovaly pro nekuřáky zvýšené riziko rozvoje karcinomu.
Zdá se tedy, že zánět zvyšuje riziko rozvoje nádoru, a to patogeneticky jako promotor skrze navyšování genetických mutací, antiapoptotické signalizace a angiogeneze. Tento typ studií je důležitý zejména proto, že pomáhá ve specifikaci rizikové populace, pro kterou budou nezbytné screeningové programy.
(eza)
Zdroj: Brenner D. R. et al. Previous Lung Diseases and Lung Cancer Risk: A Pooled Analysis from the International Lung Cancer Consortium. Am J Epidemiol 2012; 176 (7): 573–585
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
