Prastaří mikrobi, škrábající kočky, vyzubení vlci a frekvence vyměšování –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2024/26

Náš společný předek byl na světě dřív, než jsme dosud předpokládali

Poslední společný předek veškerých pozemských živých organismů zřejmě existoval již 4,2 miliardy let nazpět. Jednalo se o mikroba s poměrně velkým genomem kódujícím asi 2600 proteinů. Živil se plynným vodíkem a oxidem uhličitým.

Zjistila to nová studie, která srovnávala genomy 700 moderních mikroorganismů a hledala jejich společné rysy, aby bylo možno určit, které vlastnosti se objevily jako první. Poslední univerzální společný předek pravděpodobně měl ranou verzi imunitního systému pro boj s viry. Vědci předpokládají, že jeho genom obsahoval 19 genů pro systém CRISPR-Cas 9, který současné bakterie využívají jako protivirovou ochranu a na němž jsou založeny moderní techniky pro úpravy genomu.

Ačkoliv studie nepřináší odpověď na to, jak vlastně život na Zemi vzniknul, naznačuje, že vytvořit komplexní buněčný organismus do určité míry podobný dnešním mikrobům zřejmě trvalo jen pár stovek milionů let.^{1, 2}

Proč kočky škrábou nábytek a jak jim v tom zabránit?

Podle nové studie dat od více než 1200 francouzských majitelů koček je destruktivní chování mazlíčků spojené s přítomností dětí, velkým počtem dlouhých hracích seancí a vysokou noční aktivitou v domově kočky. Kočky byly na základě dotazníku vyplněného majiteli zařazeny do kategorií dle svých osobnostních rysů –⁠ potížistky, letargické, se sklonem k obavám, temperamentní, bouřlivé, společenské a klidné. Ukázalo se, že vybavení domácnosti nejvíce škrábou kočky vystresované, agresivní a s osobností potížistů.

Ačkoliv osobnostní rysy své kočky změnit nemůžete a vyhoštění dětí se také nejeví jako praktické řešení, destruktivní chování lze částečně zmírnit strategickým umístěním škrabadel a bezpečných schovávaček. A co se týká hraní si s kočkou, podle této studie platí staré pořekadlo, že přestat se má v nejlepším.^{3, 4}

Ten vlk se na mě nějak divně šklebí…

Vlci ve smečce se spolu často perou jen tak pro zábavu. Jak ale poznají, že jde do tuhého a pranice se mění v opravdový boj? Studie italských a francouzských výzkumníků analyzovala více než 135 hodin videozáznamů 38 vlků ze 3 smeček chovaných v zajetí. Vědci objevili celkem 5 různých výrazů obličeje, které vlci používají pro komunikaci různého stupně hravosti a agrese. Dokud je vzájemné pošťuchování jenom hrou, mají otevřené tlamy a uvolněné rty. Když to ale někdo trochu přepískne, může vlk ohrnout pysky, ukázat dásně a zúžit oči. Pokud pranice ani v tom případě neustává, odhalí vlk světlou skvrnu na samých vrcholcích dásní –⁠ a to už opravdu bliká červená kontrolka.

Vlčí komplexní komunikace kontrastuje s chováním jejich domestikovaných příbuzných –⁠ psi totiž mají jen jeden výraz pro hravost a jeden pro agresi. Autoři studie by se tak v budoucnu rádi zaměřili na to, proč zdomácnění psů vedlo ke změnám v repertoáru výrazů. Jedním z možných vysvětlení je, že jednodušší výrazová komunikace usnadnila psům domluvu s jejich lidskými společníky.^{5, 6}

Jak často je tak akorát?

Názory na to, co je normální zažívání, se značně různí. Nová studie odborníků ze Seattlu naznačuje, že optimální frekvence vyprazdňování může zlepšit mentální i fyzické zdraví. Vědci zkoumali životní styl souboru 1400 dobrovolníků a podle udávané frekvence vyprazdňování je rozřadili do 4 skupin od průjmu po zácpu. Analyzovali také klinický stav a anamnézu účastníků, včetně různých zdravotních markerů v krvi a stolici.

Ukázalo se, že bakteriím zdravého střevního mikrobiomu, jež zpracovávají vlákninu, se nejlépe daří, pokud má jedinec 1–2 stolice denně. Potenciálně škodlivé bakterie fermentující proteiny byly častější u osob se zácpou, zatímco ve střevech dobrovolníků trpících průjmem byly nalezeny bakterie, které by se měly vyskytovat v horní části trávicího traktu. Pokud se stolice zdržuje ve střevě příliš dlouho, mikrobi stráví veškerou dostupnou vlákninu a poté začnou fermentovat proteiny, což může mít za následek produkci toxinů namísto prospěšných mastných kyselin s krátkým řetězcem vznikajících fermentací vlákniny.

A jak se tedy dostaneme do optimální zóny? Studie navrhuje výživu s vysokým obsahem vlákniny, dostatečnou hydrataci a pravidelné cvičení.^{7, 8}

(este)

Zdroje:
1. Moody E. R. R., Álvarez-Carretero S., Mahendrarajah T. A. et al. The nature of the last universal common ancestor and its impact on the early Earth system. Nat Ecol Evol 2024 Jul 12, doi: 10.1038/s41559-024-02461-1 [Epub ahead of print].
2. Herring M. Genome analysis pushes back date of our last common ancestor. ScienceAdviser, 2024 Jul 15. Dostupné na: www.science.org/content/article/our-last-common-ancestor-lived-4-2-billion-years-ago-perhaps-hundreds-millions-years
3. Demirbas Y. S., Pereira J. S., De Jaeger X. et al. Evaluating undesired scratching in domestic cats: a multifactorial approach to understand risk factors. Front Vet Sci 2024 Jul 3; 11 : 1403068, doi: 10.3389/fvets.2024.1403068.
4. Herring M. How to keep the cat from destroying your couch. ScienceAdviser, 2024 Jul 8. Dostupné na: www.science.org/content/article/em-science-em-adviser-wolves-facial-expressions-cue-their-moods
5. Maglieri V., Mastrandrea F., Galotti A. et al. Tell-tale signals: faces reveal playful and aggressive mood in wolves. Animal Behav 2024; 214 : 1–9, doi: j.anbehav.2024.05.013.
6. Herring M. Wolves’ facial expressions reveal their moods. ScienceAdviser, 2024 Jul 8. Dostupné na: www.science.org/content/article/does-wolf-want-play-or-attack-take-close-look-its-face
7. Johnson-Martínez J. P., Diener C., Levine A. E. et al. Aberrant bowel movement frequencies coincide with increased microbe-derived blood metabolites associated with reduced organ function. Cell Rep Med 2024 Jul 16; 5 (7): 101646, doi: 10.1016/j.xcrm.2024.101646.
8. Jacobs P. How regular are you? It may matter more than you think. ScienceAdviser, 2024 Jul 17. Dostupné na: www.science.org/content/article/em-science-em-adviser-yes-there-are-probably-caves-moon