Děti trpící SLE (systémový lupus erythematosus) mají zvýšené riziko postižení koronárních artérií v dospělosti. Proto se lékaři zabývali otázkou, zda by nebyla pro tuto skupinu pacientů vhodná léčba statiny. Rozsáhlá studie však výchozí předpoklad nepotvrdila.
Lupus je autoimunitní onemocnění, které způsobuje rozsáhlé zánětlivé a orgánové poškození. Děti s lupusem vykazují časné známky aterosklerózy. Předcházející studie také prokázaly, že riziko infarktu myokardu a cévní mozkové příhody u premenopauzálních žen s lupusem je až 50x vyšší než u žen stejného věku, které lupus nemají.
Se zlepšující se léčbou lupusu, se tyto děti dožívají vyššího věku, na druhou stranu tím však také roste pravděpodobnost rozvoje závažného srdečního onemocnění. Lékaři proto hledali způsob, jak toto riziko snížit. Pochopitelně se proto předmětem výzkumu staly statiny, které se ukázaly jako účinné ve snižování incidence srdečních chorob u většiny dospělé populace. Statiny mají pozitivní účinky na CRP a hladinu lipidů, jeví se jako bezpečné a jsou pacienty dobře tolerované. Jejich účinek na tloušťku intima-media karotidy však nebyl natolik signifikantní, aby bylo rutinní podávání doporučováno.
Studie APPLE (Atherosclerosis Prevention in Pediatric Lupus Erythematosus) se účastnilo celkem 221 dětí s lupusem ve věku 10 až 21 let. Ty byly rozděleny do dvou skupin, přičemž jedna skupina užívala atorvastatin a druhá placebo, obojí po dobu 36 měsíců. Ke zhodnocení účinku statinů pak bylo prováděno ultrazvukové vyšetření ke zhodnocení ztlušťování cévní stěny karotidy, vyšetření hladiny lipidů v séru, zánětlivých markerů včetně CRP a měření aktivity nemoci.
Dle výsledků studie nevedlo užívání atorvastatinu u dětí a dospívajících se SLE k signifikantnímu zmenšení tloušťky intima-media karotid. Důležité bylo jistě i zjištění, že terapie atovastatinem je v této populaci dobře snášena a bezpečná. Nicméně v dané oblasti bude zapotřebí další výzkum, který by preventivní léčebné možnosti v dané indikaci blíže objasnil.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
