Pacienti léčení pro akné, psoriázu nebo jiné kožní onemocnění analogy vitaminu A (retinoidy) nemají vyšší riziko vzniku fraktur. Alespoň toto sdělení vyplývá z květnového vydání odborného časopisu Archives of Dermatology.
Vitamin A se stal terčem zájmu dermatologů už ve 20. letech, kdy byl deficit tohoto vitaminu u zvířat spojován s epiteliálními změnami a rakovinou. Vysoké dávky vitaminu A byly využívány k léčbě poruch rohovatění a jiných, ale benefity tohoto přípravku měly také své limity. Dávky potřebné k dosažení účinnosti byly totiž blízké dávkám toxickým. Proto byly vyvinuty systémové retinoidy, aby využily pozitivní účinky vitaminu A s nižší toxicitou.
Vysoké dávky vitaminu A jsou spojeny s nežádoucími účinky zejména na játra a na kosti. A analogy vitaminu A jako isotretinoin a acitretin, které jsou využívané u pacientů s kožními nemocemi, byly také dříve asociovány s kostními změnami, tedy sníženou kostní minerální denzitou a poruchou markerů kostní remodelace.
Lékaři v Dánsku provedli na toto téma studii, do které zahrnuli celkem 124 655 pacientů ze dvou národních registrů, kteří měli během roku 2000 fraktury. Na každého z těchto pacientů pak připadly tři zdravé kontroly stejného věku a pohlaví. K vymezení použití systémových či topických analogů vitaminu A byl využit registr léčiv zakoupených v lékárnách.
Ani topické ani systémové analogy vitaminu A nebyly spojeny se změnami v riziku vzniku fraktur v jakékoliv lokalizaci. S vyšším rizikem vzniku fraktur nebyly dokonce spojeny ani velmi vysoké dávky kolem 14 mg. Nebyla zastižena ani spojitost se zvyšující se dávkou léku nebo s delším trváním terapie, a to u žádného z obou typů analogů (isotretinoin a acitretin).
Ze studie tedy vyplývá, že analogy vitaminu A jsou bezpečné ve vztahu ke vzniku zlomenin i při podávání velmi vysokých dávek. A ačkoliv některé dřívější studie popisují sníženou kostní minerální denzitu při vysokých dávkách vitaminu A, nemusí mít tento pokles takový význam, aby alteroval biomechanické vlastnosti kostí.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
