Je všeobecně známo, že dospělý člověk by měl přes den vypít okolo 1,5 litru tekutin. To platí i pro jedince trpící nykturií, jen je zapotřebí dávat si pozor, co a kdy pít.
Ačkoli většinu tekutin přijímáme, abychom doplnili v organismu chybějící vodu a zachovali tak optimální fyziologickou rovnováhu, některé nápoje naopak ztrátu tekutin v těle způsobují. Důsledkem je pak časté močení. Asi nejznámějšími nápoji s těmito vlastnostmi jsou káva a čaj. Však také v kvalitní restauraci dostaneme s kávou i sklenku vody. Látkou zodpovědnou za tyto jevy je kofein a jemu podobné molekuly.
Alkohol funguje obdobně jako kofein. Důsledkem jeho požívání je rovněž časté nucení na močení. Naprosto nejhorší kombinací je pak přijímání alkoholických nápojů společně s těmi energetickými. Opakující se návštěvy toalety jsou zde ale vedlejším problémem, konzument může být totiž v extrémních případech ohrožen až životu nebezpečnou dehydratací. Rovněž sycené nápoje obecně nejsou vhodné. Všem těmto tekutinám by se člověk potýkající se s únikem moči měl raději vyhýbat, případně je přijímat striktně v ranních hodinách.
Asi každého napadne, že není dobré pít před spaním, pokud nechce v noci pravidelně běhat na toaletu. Kdy se tedy občerstvit naposledy? Doporučuje se vyhýbat se příjmu tekutin zhruba tři hodiny před ulehnutím. Pokud je někdo zvyklý jíst těsně před spaním či má rád druhé večeře, neměl by konzumovat ani polévky.
Tato drobná opatření mohou napomoci při problémech s častým chozením na toaletu v průběhu spánku. Jako normální se udávají jedna až dvě návštěvy WC za noc. Pokud se tak děje častěji a nepomáhají ani výše uvedená doporučení, je zapotřebí vyhledat pomoc odborníka.
(bak)
Zdroj: Blaivas J. et al.: Jak ovlivnit nykturii pro lepší spaní
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
