Terapie růstovým hormonem u Prader-Williho syndromu je jednou ze základních indikací použití rekombinantního růstového hormonu. Objevily se ale spekulace, že podávání růstového hormonu může u těchto malých pacientů vést k poruchám dýchání během spánku. Tuto domněnku se rozhodli potvrdit nebo vyvrátit lékaři z dětské kliniky nemocnice při Floridské univerzitě, kteří své výsledky publikovali v odborném medicínském periodiku Journal of clinical sleep medicine (JCSM – official publication of the American Academy of Sleep Medicine).
Terapie růstovým hormonem u dětí trpících Prader-Williho syndromem byla v USA schválena v roce 2000. Až do roku 2009 však neexistovala žádná studie, která by účinek podávání rekombinantního růstového hormonu na dýchání ve spánku dětí popsala. Tento nedostatek se rozhodli napravit lékaři pediatrické kliniky lékařské fakulty Floridské univerzity.
Do své studie zahrnuli celkem 20 dětí ve věku dvou až dvaceti měsíců, u kterých byl genetickými testy Prader-Williho syndrom potvrzen a které byly léčeny pomocí podávání růstového hormonu. Všechny děti podstoupily noční spánkové vyšetření na polysomnografu, a to před zahájením terapie a v šestiměsíčním sledování. Všem pacientům byla během studie podávána dávka 1 mg rekombinantního růstového hormonu na 1 m2 povrchu těla a den. Výsledky polysomnografického vyšetření byly hodnoceny podle četnosti a závažnosti obstrukční a centrální apnoe, apnoických pauz a apnoicko-hypopnoického indexu. Výsledky byly velmi uspokojivé.
U žádného z probandů sledované skupiny nedošlo v souvislosti se zahájením nebo trváním terapie růstovým hormonem k žádným významným změnám dýchání během spánku. Pouze u 12 dětí se vyskytly občasné obstrukční příhody, které ale souvisely buď s infekcí horních cest dýchacích, nebo s diagnózou gastroezofageálního refluxu. Stejně tak byly normální výsledky polysomnografického vyšetření pozorovány v šestiměsíčním sledovacím intervalu.
Terapie růstovým hormonem tedy dle studie amerických lékařů nemá žádný vliv na dýchání během spánku. Přesto lékaři doporučují zvýšenou observaci dětí s Prader-Williho syndromem léčených růstovým hormonem, pokud trpí akutní infekcí horních cest dýchacích, popř. gastroezofageálním refluxem.
(kam)
Zdroj: Miller J. L. et al.: Sleep disordered breathing in infants with Prader-Willi syndrome during the first 6 weeks of growth hormone therapy: a pilot study, J Clin Sleep Med. 2009 Oct 15; 5 (5): 448–53
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
