Rakovina plic postihuje přibližně v patnácti procentech případů nekuřáky. Výsledky nové studie ukázaly, že kromě expozice tabákovému kouři je dalším rizikovým faktorem pro vznik rakoviny plic u osob, které nikdy nekouřily, insuficience reparačních mechanismů DNA. Podrobná zpráva o výsledcích studie byla publikována v červnovém vydání časopisu Cancer Epidemiology, Biomarkers and Prevention.
Vědci informují, že nekuřáci s nedostatečnou schopností opravovat poškozenou DNA mají v porovnání s nekuřáky s normální reparační schopností DNA celkově dvojnásobné riziko vzniku rakoviny plic. U účastníků studie s nejnižší kapacitou opravovat poruchy DNA bylo zjištěno dokonce trojnásobné riziko maligního zvratu proti osobám s normálními reparačními mechanismy DNA.
V rámci studie bylo prozkoumáno 219 vzorků leukocytů od pacientů s diagnostikovaným plicním tumorem a 309 vzorků od zdravých kontrolních osob. Všichni účastníci studie patřili mezi naprosté nekuřáky, tj. nikdy nekouřili. Exkuřáci do studie zařazeni nebyli. Buňky byly podrobeny testu reaktivace hostitelské buňky. Jeho podstatou je vnesení specifického, vysoce mutagenního karcinogenu přítomného v tabákovém kouři, benzo(a)pyren diolepoxidu (BPDE), do zkoumané buňky.
Ačkoli primárním cílem studie nebylo hledání genu nebo genů, které zodpovídají za suboptimální reparační schopnosti DNA, získaná data ukázala, že porucha je do určité míry dědičná. Příbuzní prvního stupně pacientů s nejslabšími reparačními mechanismy mají podle výsledků studie 2,5krát vyšší riziko vzniku rakoviny plic než takto blízcí příbuzní osob s normálními reparačními schopnostmi DNA.
(zak)
Zdroj: American Association for Cancer Research 2008, June 27. Faulty DNA Repair Could Be A Risk Factor For Lung Cancer In Nonsmokers. http://www.aacr.org/home/about-us/news.aspx?d=1083
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
