Diabetes mellitus během těhotenství vede k hypertrofii plodu. Ta sama o sobě je podle výsledků studií spojena s vyšším rizikem karcinomu prsu do budoucna. Švédský výzkumný tým si položil otázku, jak diabetes mellitus matek ovlivní riziko karcinomu prsu u jejich dcer v porovnání s běžnou populací.
Retrospektivní kohortová studie využila data ze švédských statistik registru pacientů, příčin úmrtí a registru malignit mezi roky 1964 a 2005. Bylo nalezeno téměř 300 000 dcer, u jejichž matek byl před porodem nebo po něm diagnostikován diabetes. Pomocí Poissonova rozdělení byly vypočteny standardizované poměry incidence (standardized incidence ratio – SIR) v porovnání s kontrolní kohortou.
V souboru dcer matek diabetiček bylo objeveno 7 956 případů karcinomu prsu. Na stejný počet subjektů kontrolního vzorku připadlo 9 204 případů. Diabetes u matky se tak překvapivě projevil jako ochranný faktor s celkovým SIR 0,86 (95% CI: 0,85–0,88). Silněji se tento vliv projevuje u nádorů premenopauzálních (SIR 0,83) než postmenopauzálních (SIR 0,91). Nejmenší riziko (SIR 0,76) měly dcery, u jejichž matek byl diabetes diagnostikován ve věku 50–59 let, při diagnostice v mladším nebo starším věku se SIR pohyboval mezi 0,85 a 0,90.
Výsledky byly pro výzkumný tým překvapením, protože spíše očekával, že diabetes u matky bude pro dcery faktor rizikový. Předchozí studie totiž prokázaly, že vyšší fetální hmotnost a hlavně délka jsou spojeny s vyšším rizikem karcinomu prsu. Také samy diabetičky mají poněkud vyšší riziko karcinomu prsu. Z tohoto efektu je podezříván IGF-I, růstový faktor, který stimuluje tkáně k proliferaci. Je také zodpovědný za vznik diabetické fetopatie.
Navzdory všem těmto vlivům a dosavadním znalostem se však diabetes mellitus v anamnéze matky projevil ve zmíněné studii jako protektivní faktor rozvoje karcinomu prsu u dcery.
(uli)
Zdroj:
Olof Stephansson, Fredrik Granath, Anders Ekbom and Karin B Michels, Risk of breast cancer among daughters of mothers with diabetes: a population-based cohort study, Breast Cancer Research 2010, 12: R14; doi: 10.1186/bcr2481
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
