Na konci ledna bylo v San Francisku na 8. výročním sympoziu o nádorech gastrointestinálního traktu (GIT) představeno několik zajímavých novinek. Jsou skvělým příkladem toho, jak pokroky v medicíně pomáhají léčbu individualizovat pro konkrétního pacienta. Týkaly se léčby nádorů GIT, předpovědi reakce nádoru na chemoterapii nebo předpovědi rekurence nádoru.
Jedna z posledních studií léčby karcinomu anu a análního kanálu dospěla k zajímavému poznání po dvouletém sledování. Chemoterapie kombinovaná s radioterapií s modulací intenzity (IMRT) je stejně účinná a přitom méně toxická než chemoterapie kombinovaná s konvenční radioterapií. V prezentované klinické studii byla IMRT významně méně zatížena kožními a gastrointestinálními vedlejšími účinky radioterapie. IMRT je tedy v principu navržena tak, že se cíleně zaměřuje pouze na nádor a šetří okolní tkáň.
Inhibitory tyrozinkinázového receptoru (RTK) jsou možnou účinnou alternativou pro pacienty s pokročilými gastrointestinálními stromálními tumory (GIST), které jsou rezistentní na dosavadní léčbu. Zastaví progresi nádoru u více než dvou třetin pacientů, u některých z nich na celé tři roky.
Genový test, který analyzuje expresi 18 konkrétních genů, odhaluje možné riziko rekurence lokalizovaného karcinomu kolorekta (stage II). Tento genový test tak může pomoci i v rozhodování o dalším léčebném postupu a pomáhá identifikovat i pacienty, kteří nepotřebují další chemoterapii. 80 % pacientů pomůže samotný chirurgický zákrok a nepotřebují další léčbu, genový test odhaluje zbylých 20 %, u kterých je další, doplňující léčba nutná pro riziko rekurence.
Další novinkou je použití pozitronové emisní tomografie (PET), která pomáhá určit prognózu pacienta s lokálně pokročilým adenokarcinomem jícnu. Konkrétně se využije ke zhodnocení výsledku chemoterapie tohoto nádoru v oblasti gastroezofageální junkce. Může tak potvrdit dobrou odpověď nádoru na chemoterapii a předpovědět bezpříznakové období a delší přežití, aniž by se dávka chemoterapie zvyšovala nebo aniž by byl nutný chirurgický zákrok.
(ercp)
Zdroj:
Prezentováno na Gastrointestinal Cancers Symposium, v San Francisku, USA, 20.–22. ledna 2011. Dostupné na www.medicalnewstoday.com
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
