I přes důkazy o tom, že počty žen s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) jsou vyšší než počty mužů, je choroba u žen častěji nediagnostikována. Cílem vědců z univerzity Ann Arbor v americkém Michiganu bylo lépe porozumět rozdílům mezi pohlavími u těžké CHOPN. Jejich poznatky vyšly v odborném časopise American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine.
Autoři porovnávali výsledky 1053 žen a mužů s těžkou obstrukcí dýchacích cest a diagnostikovaným emfyzémem. Žen bylo ve skupině 38,8 %. Histologické vyšetření odhalilo, že ženy mají obecně menší průsvit dýchacích cest a disproporčně tlustší stěnu. Při shodném věku, hodnotách FEV1 (v % náležité hodnoty) a anamnestických údajích o kouření mají ženy v průměru vždy horší dyspnoické obtíže, častější a horší deprese a nižší kvalitu života než muži.
Ženy mívají nicméně podle HRCT snímků méně závažný emfyzém a kratší kuřáckou anamnézu. Podle autorů studie je velmi pravděpodobné, že se v budoucnu podaří u pacientů s CHOPN odhalit další a nečekané souvislosti jejich choroby s jejich pohlavím.
Am J Respir Crit Care Med 2007;176 : 222-223,243-252.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
