Studie čínských autorů ukázala, že pití zeleného čaje může ovlivnit účinnost sunitinibu, perorálního cytotostatika používaného k léčbě metastatického renálního karcinomu a pokročilých stadií gastrointestinálního stromálního tumoru.
Sunitinib, nový perorální inhibitor tyrosinkinázy, má velmi slibné uplatnění u několika pokročilých onkologických stavů a dále probíhá výzkum jeho potenciálního využití u dalších typů tumorů.
Čínští odborníci na základě pozorovaného vývoje symptomů u pacientů léčených sunitinibem, kteří pili zelený čaj, provedli studii, která zkoumala potenciální interakci mezi hlavní složkou zeleného čaje – epigalokatechin-3-galátem (EGCG) – a sunitinibem in vitro a in vivo.
Pomocí nukleární magnetické rezonanční spektroskopie a hmotnostní spektrometrie zjistili, že při smíchání roztoku sunitinibu a EGCG se vytváří v neutrálním i v kyselém prostředí sraženina, nevzniká však žádná nová látka. Tato sraženina byla nalezena i v žaludku potkanů, kterým byl podáván sunitinib spolu s EGCG. Navíc bylo u těchto potkanů zjištěno značné snížení maximální plazmatické hladiny sunitinibu.
Tato studie poprvé ukázala, že hlavní složka zeleného čaje (EGCG) reaguje se sunitinibem a snižuje jeho biologickou dostupnost. Vzhledem k rostoucí oblibě zeleného čaje také v našich zeměpisných šířkách a k jeho popisovaným antikancerogenním účinkům má toto zjištění svůj praktický význam i u pacientů léčených sunitinibem v České republice. Doporučení nepít zelený čaj při léčbě sunitinibem umožní využít maximální přínos tohoto léku ve všech jeho indikacích.
(zza)
Zdroj: Ge J., Tan B. X., Chen Y., et al. Interaction of green tea polyphenol epigallocatechin-3-gallate with sunitinib: potential risk of diminished sunitinib bioavailability. J Mol Med. 2011; 89 (6): 595–602.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
