Ozařování axillárních a supraklavikulárních lymfatických uzlin není nezbytné u těch žen, u nichž jsou bioptické nálezy z axillárních uzlin po mastektomii negativní. To je jedno z mnoha sdělení prezentovaných v loňském roce na kongresu Americké společnosti pro radiologii a onkologii v americkém Bostonu.
Mastektomie následovaná radioterapií je v současnosti doporučována u žen, jejichž tumor je větší než 5 centimetrů. Ozařování hrudní stěny je zde standardním postupem a v mnoha studiích již bylo prokázáno, že prodlužuje dobu přežití. Nicméně řada onkologů preferuje i ozařování regionálních uzlin, ačkoliv dokladů o zlepšení prognózy je v tomto případě minimum. Negativem radioterapie uzlin je mimo jiné i zvýšení rizika vzniku lymfedému. Tato lokalizovaná retence tekutiny pak může snadno vést k infekci postižené končetiny.
Kanadská studie ukazuje extrémně nízký podíl rekurence choroby u histologicky negativních uzlin pacientek s karcinomem prsu po jeho kompletním chirurgickém odstranění. Vyšetřováno bylo 64 pacientek s negativními uzlinami při rakovině prsu, která byla léčená mastektomií a radioterapií, a to v letech 1985 až 2006. Celkem 53 těchto pacientek podstoupilo ozařování pouze hrudní stěny a 11 absolvovalo navíc ještě ozařování regionálních mízních uzlin.
Po 78 měsících bylo zaznamenáno extrémně nízké procento recidivy, ke které došlo pouze u jedné z 53 žen, jež podstoupily ozařování hrudní stěny. Pětileté přežití se u této skupiny žen pohybovalo kolem 91 %, stoprocentní bylo přežití u žen, které kromě ozařování hrudníku absolvovaly i ozařování lymfatických uzlin. Vědci dále prokázali, že kratší doba ozařování (asi tři týdny) následujícího po lumpektomii je stejně efektivní jako standardně využívaná pěti - až sedmitýdenní chemoterapie.
(pes)
Zdroj: 50th annual meeting of the American Society for Therapeutic Radiology and Oncology in Boston, September 2008. Shrnutí dostupné na http://www.oncolink.org/resources/article.cfm?c=3&s=8&ss=23&id=15648&month=09&year=2008
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
