Pacienti s pokročilými formami ankylozující spondylitidy (AS) se často potýkají s invaliditou vlivem snížené hybnosti páteře („bambusová tyč“) a zhoršení plicních funkcí. Cílem multicentrické randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie SPINE proto bylo zhodnotit u těchto pacientů účinnost léčby etanerceptem.
Při progresi AS se u pacientů setkáváme typicky s ankylózou a hrudní kyfózou. V hrudní oblasti je ankylóza důsledkem osifikace ligament a vertebrokostálních a sternokostálních kloubů. U pacientů s pokročilou spinální ankylózou pak dochází k omezení pohybů hrudní stěny a při spirometrii nacházíme sníženou vitální kapacitu plic a zvýšenou funkční reziduální kapacitu.
Studie SPINE trvala celkem 12 týdnů a byla prováděna u pacientů dosud neléčených antiTNF preparáty s definitivní (dle modifikovaných newyorských kritérií), aktivní (Bath AS Disease Activity Index – BASDAI ≥ 40) a těžkou AS, která je refrakterní na léčbu nesteroidními protizánětlivými léky. Tito pacienti pak byli léčeni etanerceptem v dávce 50 mg jednou týdně nebo placebem.
Z 95 pacientů jich bylo celkem 82 randomizováno k léčbě etanerceptem (39) nebo placebem (43). Vstupní BASDAI skóre bylo 61,0 ± 13,4, C-reaktivní protein dosahoval hodnot 20,7 ± 25,5 mg/l a BASMI (Bath AS Metrology Index) byl 5,7 ± 1,3 l. Usilovná vitální kapacita plic (FVC) pak byla 3,3 ± 0,7 l. Ve skupině léčené etanerceptem došlo na rozdíl od placeba k signifikantnímu zlepšení v BASDAI skóre (−19,8 ± 16,5 vs. −11,0 ± 16,4). Navíc ve 12. týdnu dosahovala léčba etanerceptem lepších výsledků nejen v BASDAI (−26,4 ± 19,7 vs. −14,4 ± 19,7), ale také v BASFI (Bath AS Functional Index; −21,7 ± 17,6 vs. −10,1 ± 17,6), BASMI (−0,6 ± 0,6 vs. −0,2 ± 0,6), v hladinách CRP (−15,7 ± 14,2 vs. −1,3 ± 14,2) a usilovné vitální kapacitě (+160 ± 280 ml vs. −20 ± 280 ml).
U pacientů s pokročilou AS byla tedy prokázána krátkodobá účinnost etanerceptu, jak již popisovaly i dřívější studie u méně pokročilých forem nemoci. Účinnost byla zaznamenána jak u hlavních příznaků choroby (bolest) a zánětlivé aktivity, tak i u hybnosti páteře a plicních funkcí.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
