Pokud vás postihne náhlá a nepoznaná bolest, kontaktujte nejdřív lékaře, než ji začnete tišit léky. Bolest představuje výstrahu, která vás může upozornit na probíhající onemocnění, jež je třeba léčit.
Terapie bolesti s využitím léků by měla být zahájena užíváním běžně dostupných slabších preparátů a co nejnižší dávkou. Teprve v případě potřeby je možné využít vyššího dávkování či silnějších léků, vždy však po konzultaci s lékařem.
V případě, že je třeba zmírnit bolest pomocí léku, je vhodné ho použít včas. U dlouhodobých krutých bolestí se podání silných analgetik řídí takzvaně podle hodin. To znamená, že je třeba daný přípravek aplikovat ještě před úplným vypršením účinku předešlého. Obecně platí, že je-li preparát podán proti mírnější bolesti, účinkuje lépe a v nižší dávce, než kdyby dotyčný čekal, než se bolest stane intenzivní.
Zkontrolujte si na příbalovém letáku takzvané kontraindikace, tedy onemocnění, při kterých se užití daného preparátu nedoporučuje. Dále si buďte vědomi možných nežádoucích účinků a v případě, že se objeví, kontaktujte lékaře.
Nikdy nenavyšujte doporučené množství svévolně bez porady s odborníkem. Některá analgetika mají potenciál vzniku závislosti a ke zvyšování dávek doslova nutí. Tyto druhy léků by proto neměly být podávány dlouhodobě.
V žádném případě neužívejte dlouhodobě léky proti bolesti bez vědomí lékaře. Riskujete vážné poškození žaludeční sliznice, vnitřních orgánů (jater, ledvin) a rozvoj silné závislosti.
V případě, že jste užívali vysoké dávky silných analgetik, léky sami najednou nevysazujte. Aby nedošlo k abstinenčním příznakům, je nutné postupně snižovat jejich dávku, a to pod vedením zkušeného lékaře.
Zjistěte si, jaké další alternativy pro vás existují. Bolest je možné tlumit i jinak než léky, například využitím rehabilitace, akupunktury, psychoterapie a dalšími technikami.
(veri)
Zdroj: www.healthy.net
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
