Elektronizace zdravotnictví je u nás stále spojena s pachutí projektu IZIP (elektronické zdravotní knížky). Mluví se o ní desítky let a její výsledky byly dlouho jen na papíře v podobě plánů. Teprve v posledních letech se zdá, že se něco děje a proces má konečně hmatatelné výsledky. Ze zpětného pohledu je za úspěch v oblasti elektronizace jistě možné považovat zavedení eReceptu v roce 2018.
Bez této funkcionality si totiž málokterý chronicky nemocný jedinec dnes dokáže svůj život představit. Navíc přes četné iniciální obavy funguje eRecept hladce. Do systému mohou nahlížet nejen předepisující lékaři a vydávající lékárníci, ale i kliničtí farmaceuti a samotní pacienti, k čemuž jim slouží speciální webová či mobilní aplikace. Krátce po spuštění byl eRecept doplněn také o lékový záznam, jehož potenciál je však v praxi málo využíván. Je to dáno především tím, že jde o prostý seznam předepsaných a vyzvednutých léků bez dalších informací, který lékař je předepsal a na jaké obtíže.
Od roku 2022 byl eRecept v části věnované lékovému záznamu rozšířen o modul pro elektronickou evidenci provedeného očkování (eOčkování). Díky tomu lze jeho prostřednictvím vydávat i recepty na léky s obsahem vysoce návykových látek (s modrým pruhem) i realizovat poukaz na zdravotnické prostředky (ePoukaz). Nejaktuálnější vylepšení systému pochází z léta 2023 a spočívá v přeshraniční výměně elektronické preskripci se zeměmi Evropské unie. Zatím v praxi funguje ve třech zemích: v Polsku, Chorvatsku a Španělsku. Pacient má možnost si prostřednictvím eReceptu předepsané léky v zahraničí vyzvednout, ale musí je plně uhradit a nechat si je zpětně proplatit od své zdravotní pojišťovny.
Při vzpomínce na vystavování pětidílné papírové neschopenky se řada (nejen) lékařů ještě dnes oklepe hrůzou. Nicméně tato zastaralá praxe je naštěstí minulostí a vše jde od roku 2020 vyřešit prostřednictvím systému eNeschopenka. Výhodou je, že je k dispozici jak přímo přes lékařský software, tak prostřednictvím ePortálu České správy sociálního zabezpečení. Obrovskou změnu představuje to, že se pacienti díky ní osvobodili od břemena nesmyslné byrokracie, eNeschopenku za ně vyřídí lékař a peníze určené na podporu v pracovní neschopnosti jim přijdou stejně jako výplata.
Na konci loňského roku představilo ministerstvo zdravotnictví záměr využít v další fázi elektronizace aplikaci pro prokazování platného očkování proti COVID-19 – Tečku. Stala se totiž nejpoužívanější aplikací vytvořenou pod hlavičkou rezortu. Nově, již pod názvem EZKarta, by se měla stát branou k informacím dostupným v rámci eHealth.
Jelikož bude jejím prostřednictvím dostupná řada velmi citlivých dat, musela být nejprve posílena její bezpečnost a vyřešena přístupová práva do ní. Uživatelé budou moci také přidělovat mandáty k obsaženým funkcím dalším osobám, například rodinným příslušníkům. Rodiče však uvidí údaje o očkování svých nedospělých dětí v aplikaci automaticky. Do EZKarty se lze přihlásit pomocí takzvané Národní identitní autority (NIA). V první fázi bude náplň aplikace stavěna na jejím původním covidovém propojení s portálem ocko.uzis.cz, bude tedy představovat jakýsi elektronický očkovací průkaz (dostupná v něm budou očkování aplikovaná od 1. 1. 2023).
Další plány s EZKartou jsou mnohem ambicióznější: Jejím prostřednictvím by mělo být možné zasílat elektronicky zprávy pacientům (s řešením opt-in, tedy pacient jej musí aktivně odsouhlasit), sdílet s nimi zdravotní dokumentaci, zasílat jim notifikace, objednávat je na kontrolní i screeningová vyšetření.
To vše bude propojeno i s mapami zobrazujícími dostupnost poskytovatelů zdravotní péče, místní i kapacitní. Jakými kroky chce Ministerstvo zdravotnictví ČR k tomuto stavu dospět, jasné není; rozhodlo se s nimi veřejnost seznamovat postupně. Každopádně skutečnost, že jsou v projektu využity evropské peníze, přináší naději, že se dvouletý termín podaří skutečně naplnit.
Podmínkou zprovoznění představených funkcionalit je standardizace databází zdravotnických informací a zajištění jejich interoperability a právě na tom teď ministerstvo usilovně pracuje, a to i ve spolupráci s odbornými lékařskými společnostmi. Všechny klíčové aspekty obou procesů jsou prezentovány na tematických konferencích pořádaných pravidelně každé 3 měsíce. Paralelně dochází k vypořádání připomínek plánované novely o elektronizaci zdravotnictví, v níž jsou některé změny spojené s elektronizací již zakotveny. Mimo jiné jde o problematiku takzvaného emergentního záznamu (soubor údajů, které by měly primárně zajistit větší bezpečnost pacienta při řešení život ohrožujících situací) v rámci EZKarty. Tedy jak bude vypadat a jak bude detailně řešen jeho vznik a přístup lékařů k němu.
(pok)
Zdroje:
1. Úspěšné spuštění nových funkcionalit eReceptu. SÚKL, 3. 1. 2022. Dostupné na: www.epreskripce.cz/aktuality/uspesne-spusteni-novych-funkcionalit-ereceptu
2. ÚZIS ČR. Elektronická neschopenka (eNeschopenka). NZIP, 2024. Dostupné na: www.nzip.cz/clanek/1158-eneschopenka-potvrzeni-o-trvani-docasne-pracovni-neschopnosti
3. Přeshraniční výměna. SÚKL, 4. 7. 2023. Dostupné na www.epreskripce.cz/faq/preshranicni-vymena
4. S eReceptem do zahraničí: Češi si brzo budou moci vyzvedávat léky na elektronický recept i mimo ČR. SÚKL, 23. 3. 2023. Dostupné na: www.sukl.cz/sukl/s-ereceptem-do-zahranici-cesi-si-brzo-budou-moci-vyzvedavat
5. Videoukázka aplikace eNeschopenka. ČSSZ, 2024. Dostupné na: www.cssz.cz/web/eneschopenka
6. MZ ČR. EZKarta pro občany – nová elektronická služba resortu zdravotnictví. NZIP, 2024. Dostupné na: www.nzip.cz/clanek/1757-ezkarta-nova-elektronicka-sluzba-resortu-zdravotnictvi
