Prvním krokem k tvorbě metastáz je schopnost penetrovat do zdravé tkáně per continuitatem. Poté se již nádorové buňky mohou snadno dostat do lymfatického nebo cévního řečiště a zakládat i metastázy vzdálené. Vědci z Farmakologického institutu v německém Heidelbergu objevili protein, který zabraňuje pohybu a šíření nádorových buněk.
V laboratorních testech nádorové buňky prokázaly schopnost invadovat do zdravé tkáně, pokud byl tento protein poškozen nebo zcela chyběl. Do dneška neznámý protein nazvaný zkráceně SCAI (z angl. suppressor of cancer cell invasion, supresor invaze nádorové buňky) prokázal v laboratorních testech efektivní supresi pohybu nádorových buněk v prostoru extracelulární matrix.
Protein SCAI působí na transkripci jiného proteinu, beta(1)-integrinu, který vlastní vazbou mezi nádorovou buňkou a extracelulární matrix umožňuje další pohyb nádorové buňky a její invazi do tkáně. Nádorové buňky mnohých současných nádorů (prsu, plic, štítné žlázy) vykazují značnou míru suprese proteinu SCAI, a naopak výraznou hyperaktivitu beta(1)-integrinu. Ukázalo se, že existuje nepřímá úměra mezi aktivitou proteinu SCAI a beta(1)-integrinu.
Zbývá již jen porozumět, jakou signální cestou je regulován sám protein SCAI. Ovlivnění funkce beta(1)-integrinu díky aplikaci proteinu SCAI by mohlo být novou možností terapeutického zásahu u invazivních nádorových onemocnění. Vědci z Heidelbergu již zkoumají účinnost tohoto proteinu u zvláště agresivních nádorů, jako je maligní melanom nebo nádor prsu, a to na zvířecích modelech. Jejich objev bude zveřejněn v prestižním časopise Nature Cell Biology a ukazuje na neustálý pokrok v objasňování molekulárních mechanismů nádorových buněk.
(ercp)
Zdroj: Dominique T. Brandt, Christian Baarlink, Thomas M. Kitzing, Elisabeth Kremmer, Johanna Ivaska, Peter Nollau & Robert Grosse: SCAI acts as a suppressor of cancer cell invasion through the transcriptional control of β1-integrin. Nature Cell Biology, publikováno online 6. dubna 2009. DOI: 10.1038/ncb1862
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.