Mnoho lékařů zaznamenalo vyšší výskyt deprese u nemocných trpících nykturií. Data byla dokonce vědecky sesbírána a statisticky zhodnocena a skutečně se prokázal vztah mezi nykturií a depresí. Lékaři, kteří toto zaznamenali, byli jak urologové léčící pacienty primárně pro noční úniky moči, tak psychiatři, kteří si u svých klientů trpících depresí všimli vyššího výskytu nykturie. Nabízí se tedy otázka, které z onemocnění je příčinou a které následkem.
Mnoho pacientů psychiatrů a psychologů trpí spolu s depresí i nykturií. Jednou z možných příčin může být jejich léčba.
Pacienti trpící těžkou depresí či abnormálními úzkostnými poruchami mohou v důsledku stavů, jako je apatie, nedostatečná motivace dojít si na toaletu, nadměrný strach či noční úzkosti, spíše trpět nykturií. Mezi další psychiatrická onemocnění spojovaná s vyšším výskytem nočního pomočování patří i výkyvy nálad či kognitivní poruchy (zjednodušeně vyjádřeno poruchy uvažování).
Na druhou stranu lidé léčící se kvůli nočnímu pomočování uvádějí pochmurné nálady častěji než běžná populace. Důvodem může být samotný fakt obtíží s nočním únikem moči, který pacienta stresuje a může u něj navodit až stav deprese. Rovněž nedostatek odpočinku či nekvalitní spánek jsou rizikovými faktory, které k výskytu těžké skleslosti přispívají. Tudíž člověk, jenž se v noci musí budit a například si převlékat čisté lůžkoviny, bývá ve vyšším ohrožení depresivní příhodou.
V klinické praxi je však velmi často nemožné odhalit příčinu současného výskytu deprese a nykturie. Realita totiž není vždy jen černobílá. Proto je důležitá náležitá lékařská péče a léčba.
(bak)
Zdroj:
Yazici C. M., Kurt O.: Kombinovaná terapie nykturie a přidružených nemocí, 2014
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
