Vědci objevili nový způsob, jak udržet, a dokonce zvrátit onemocnění revmatoidní artritidou. Vynalezli totiž imitaci „sebevražedné“ molekuly, která se skrytě dostává do abnormálně aktivních imunitních buněk zodpovědných právě za revmatoidní artritidu a zde způsobí jejich sebedestrukci.
Nový přístup byl testován na myších, kde v celých 75 % případů došlo k zastavení choroby. A co víc, tato léčba s sebou nenese zdravotní rizika ostatních dostupných terapeutických možností. To, že nebyla pozorována žádná toxicita, shledávají vědci v čele s profesorem Harrisem Perlmanem za nejlepší část svého objevu. Tím je totiž vytvořen velmi slibný podklad pro vývoj zcela nové léčby revmatoidní artritidy.
U zdravých imunitních buněk se předpokládá, že zahynou poté, co jsou napadeny invazivními viry či bakteriemi. V případě revmatoidní artritidy však imunitní buňky zvané makrofágy žijí a stávají se nebezpečnými. Množí se v krevním oběhu a následně zakotví v kloubech, kde poškozují chrupavku a kost. A v současné době bohužel neexistuje účinná a zároveň netoxická možnost, jak je zastavit.
Vědci objevili, že imunitní buňky při revmatoidní artritidě jsou chudé na zásadní molekuly zvané Bim, jejichž úkolem je zařídit sebedestrukci buněk. Aby tento nedostatek napravil, vyvinul Perlman se svým týmem imitaci molekuly zvanou BH3 mimetikum. Když pak byla tato látka vpravena do organismu myší, které trpěly revmatoidní artritidou, dostala se nepozorovaně do makrofágů a způsobila sebedestrukci imunitních buněk.
Ve zmíněném průzkumu vědci prokázali, že tyto molekuly mohou nejen zabránit rozvoji revmatoidní artritidy, ale také vést k remisi u již existující nemoci. Poté, co byla látka podána myším, došlo totiž ke zmenšení kloubních otoků a omezení destrukce kosti.
Aktuální terapeutické možnosti při revmatoidní artritidě zahrnují chemoterapii a kortikoidy. Ty nejsou vždy účinné a jsou často doprovázené vedlejšími účinky. Novější možností, která je někdy využívána v kombinaci právě se zmíněnou chemoterapií a kortikoidy, je pak biologická léčba. Ale ani biologická léčba není vhodná pro každého a může být spojena s vedlejšími účinky včetně rizika infekce.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.