Magnetická rezonance za použití difuzně váženého zobrazení (diffusion-weighted imaging, DWI) od sebe dokáže rozlišit maligní a benigní prsní léze a tím pomáhá redukovat počet nadbytečných prsních biopsií. Toto tvrzení podpořily výsledky studie uskutečněné v National Institute of Health v americké Bethesdě.
V rámci studie bylo vyšetřeno 80 pacientek s celkovým počtem 85 lézí. Přitom padesát z šedesáti lézí bylo pomocí nové vyšetřovací techniky správně označeno jako maligní a zároveň 23 z 25 lézí správně jako benigní.
K určení malignity léze byla použita kvantitativní analýza DWI obrazů. DWI zobrazení dokáže bez použití kontrastu rozlišit buněčnou denzitu léze, která úzce souvisí s pravděpodobností malignity daného ložiska. Buněčná denzita totiž významně ovlivňuje efektivní hodnotu difuzního koeficientu (apparent diffusion coefficient – ADC) vody v dané tkáni a právě DWI zobrazení dokáže difuzi molekul vody v tkáni zachytit.
Uvedená studie, která byla prezentována v dubnu 2009 na konferenci Americké radiologické společnosti, však není jediná, jež v poslední době přinesla dobré výsledky s použitím DWI MR při charakterizaci prsních lézí. Například v roce 2008 v japonském odborném časopise Magnetic Resonance in Medical Sciences byly zveřejněny výsledky jiné studie, která si kladla za cíl zhodnotit použitelnost ADC pro diferenciální diagnostiku nádorů prsu a určit vztah mezi tímto koeficientem a celularitou nádoru. DWI obrazy je možné použít nejen k rozlišení sporných prsních lézí, ale například i k charakterizaci cystických lézí intrakraniálních, jaterních nebo k detekci kolorektálního karcinomu.
Použití magnetické rezonance (MR) pro zobrazení prsní tkáně je běžné a nová metoda s DWI zobrazením rozšiřuje stávající možnosti jejího využití o možnost rozlišit maligní a benigní léze. Podle výsledků některých studií hodnota ADC dokonce dobře koreluje se stupněm malignity zobrazovaného tumoru.
(vek)
Zdroje: Hatakenaka M. et al.: Apparent diffusion coefficients of breast tumors: clinical application, Magn Reson Med Sci 7 : 23–29, 2008.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
