Noční enuréza je definována jako samovolný únik moči ve spánku u dítěte staršího pěti let věku. Jedná se o problém trápící mnoho dětí po celém světě. Odhaduje se, že v Evropě a Severní Americe trpí noční enurézou asi 5–16 % všech dětí. Naproti tomu v Japonsku a jihovýchodní Asii trápí stejný problém pouze 8 % dospívajících dětí. S trochou nadsázky se dá říci, že rekordmanem v nočním pomočování je africký kontinent. Na severu Afriky totiž trpí nočním pomočováním celá třetina dětí. Epizody nočního pomočování jsou nejčastější ve věku do 10 let, odhaduje se, že samovolným únikem moči během spánku trpí asi 10 % desetiletých jedinců. Noční enuréza však není vzácností ani v pozdějším věku. Problémy s udržením moči trápí asi 3 % dospívajících jedinců ve věku 15 let. Asi polovina z nich si epizody nočního pomočování odnese do dospělosti.
Podle statistik je výskyt obtíží častější u neklidných dětí s poruchou soustředění při lehké mozkové dysfunkci. V této skupině je postiženo až 10 % jedinců. Ušetřeni však nejsou ani alergici, u nichž je noční pomočování taktéž častější než u zbytku populace. Ve věkové skupině od čtyř do šesti let je poměr dívek a chlapců rovnoměrný, v pozdějším věku však dominuje postižení jedinců mužského pohlaví. Okolo čtrnáctého roku věku totiž dívky představují necelou třetinu postižené populace. Děti trpící nočním pomočováním pocházejí častěji z nižších socioekonomických vrstev. Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že samovolný únik moči trápí i děti z dobře situovaných rodin. Noční enuréza tak nijak neovlivňuje budoucí vývoj dítěte. Příkladem mohou být slavní enuretici George Orwell, Barbra Streissandová či James Joyce.
Noční enuréza vykazuje rysy dědičného onemocnění. Pokud enurézou trpěli oba rodiče, jejich dítě bude mít s téměř 80% pravděpodobností taktéž problémy se samovolným únikem moči. V případě, že enurézou trpěl pouze jeden rodič, riziko je 50 %. Příčinou může být nezralost močového měchýře a hluboký spánek. Naplněný močový měchýř totiž nedokáže předat mozkové tkáni signál vedoucí k probuzení a vykonání potřeby. Výsledkem je poté samovolný únik moči do postele. Drtivá většina případů se naštěstí časem upraví s tím, jak dozrává močový měchýř a potažmo i nervová soustava.
(holi)
Zdroje:
www.ics.org
www.sancedetem.cz
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
