Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku
    Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze
    Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality
    Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 2/2026 (znalostní test z časopisu)
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
    Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    1
    Forum Diabetologicum
    2026:Číslo 1
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze
    Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality
    GM2 gangliosidózy s pozdním nástupem – u kterých pacientů zpozornět?
    MUDr. Jakub Mitro: Praktičtí lékaři by měli být za podíl na realizaci NKP adekvátně ohodnoceni

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Hypertrofická kardiomyopatie ve vaší ambulanci... a kdy myslet na referování do centra?
    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Praktické zkušenosti s léčbou HCM – od zmírnění symptomů k rozkvětu pacienta
    XXX. hradecké pneumologické dny: Biologická léčba v pneumologii – stojíme na prahu nové éry a systémových změn
    Případy SLE/LN (ne)vhodné pro podání biologické léčby
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (2. část): MRD, relaps a budoucnost terapie
    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (1. část): Jak volit terapii v 1. linii?
    S MUDr. Janou Katolickou, Ph.D., o tom, jak udržet febrilní neutropenii i anémii pod kontrolou... a pacienta v plánované léčbě
    S MUDr. Barborou Doležalovou o tom, jak s pacientem hovořit o léčbě obezity
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Neurologické symptomy pozorované u nemocných s COVID-19

23. dubna 2020
2 min čtení
S postupující nákazou virem SARS-CoV-2 napříč světem postupně získáváme nové informace o klinickém průběhu onemocnění COVID-19. Vedle typického obrazu respiračního selhání či pozorovaných hematologických změn se nově hovoří také o specifickém obrazu postižení nervového systému. Data jsou zatím spíše observační a bude potřebné jejich další zpřesnění a objasnění.

Francouzská zkušenost

Zpráva lékařů z francouzského Štrasburku publikovaná v New England Journal of Medicine popisuje možné neurologické obtíže, které autoři cíleně vyšetřovali u 58 ze 64 po sobě hospitalizovaných pacientů z důvodu akutních respiračních obtíží vyvolaných virem SARS-CoV-2.

Reklama

Sledovaná kohorta pacientů

Sledováno bylo 58 nemocných, jejichž medián věku činil 63 let; celkem 7 jich mělo předchozí anamnézu neurologického onemocnění (tranzitorní ischemická ataka, parciální epilepsie, mírný kognitivní deficit). Neurologická vyšetření byla jen ve 14 % případů provedena při příjmu na JIP, ostatní až po vysazení sedace.

Reklama

Klinický obraz

Agitace byla pozorována u 69 % nemocných po vysazení sedace, u významného podílu pacientů byla popsána zmatenost. U 67 % nemocných byly pozorovány známky změn při vyšetření kortikospinálního traktu, se zvýrazněnými šlachovými reflexy, klonem kotníku či bilaterálními extenzorovými plantárními reflexy.

Z pacientů, kteří byli propuštěni v čase sepsání zprávy, byly u 15 ze 45 pozorovány změny konzistentní s dysexekutivním syndromem: poruchy pozornosti, dezorientace či narušená koordinace pohybů.

Průběh a výsledky vyšetření

U 13 pacientů bylo provedeno vyšetření mozku magnetickou rezonancí (MRI) z důvodu nevysvětlitelných encefalopatických příznaků. U 8 pacientů bylo pozorováno zesílení signálu v oblasti leptomeningeálních prostor, u 11 pacientů byla pozorována bilaterální frontotemporální hypoperfuze. U 2 asymptomatických nemocných byly pozorovány známky malé akutní cévní mozkové příhody, u 1 pak známky subakutní CMP.

Pokud jde o EEG, vyšetřeno bylo 8 pacientů. Pozorovány byly jen nespecifické změny, u 1 pacienta byly vlny difuzně bifrontálně zpomalené, což je konzistentní s encefalopatií.

U 7 nemocných bylo možno vyšetřit mozkomíšní mok. Buněčný nález byl negativní, u 2 pacientů byly přítomné oligoklonální proužky stejné jako elektroforetický nález v séru. RT-PCR moku byla u všech pacientů negativní na SARS-CoV-2.

Závěr

Lékaři tedy konstatují, že v této skupině pacientů přijatých k intenzivní péči pro významné respirační postižení při infekci COVID-19 byly pozorovány známky encefalopatie, prominentní agitace a zmatenost a známky změn kortikospinálného traktu. Při vyšetření MRI u malého vzorku nemocných byly pozorovány i malé akutní ischemické CMP. Je samozřejmě obtížné konstatovat, které ze změn byly spojeny spíše s péčí o kriticky nemocné a které mohou být asociované s infekcí COVID-19. Je však velmi důležité se zaměřit i na tyto možné komplikace COVID-19.

Italská zkušenost

Guillainův-Barrého syndrom u pacientů s COVID-19

Další důležitá zpráva byla publikovaná italskými lékaři taktéž v NEJM a týká se možnosti výskytu Guillainova-Barrého syndromu (GBS) jakožto součásti nemoci COVID-19.

Klinický obraz

U 4 pacientů z odhadovaných 1000−1200 hospitalizovaných s COVID-19 v dané oblasti byly popsány příznaky konzistentní s tímto syndromem: počáteční slabost dolních končetin a parestezie, u 1 pacienta faciální diplegie následovaná ataxií a parestezií. U všech pacientů se v průběhu 36 hodin až 4 dnů vyvinula kvadruparéza či kvadruplegie, 3 z nich potřebovali umělou plicní ventilaci. Interval mezi prvními příznaky COVID-19 a prvními příznaky GBS činil 5−10 dnů.

Průběh a výsledky vyšetření

U všech pacientů byl odebrán mozkomíšní mok, který byl negativní na přítomnost SARS-CoV-2, cytologie byla normální. Na EMG byly přítomné známky fibrilací u 3 pacientů na počátku, u posledního se vyvinuly v průběhu 12 dnů. MRI zobrazení ukázalo u 2 pacientů enhancement v oblasti kořenů kaudálních nervů, zesílení obrazu s gadoliniem v oblasti faciálního nervu u dalšího pacienta a žádné změny u posledního.

Závěr

Taktéž u tohoto pozorování je obtížné rozlišit původ neurologických obtíží u pacientů s COVID-19. Nicméně obě práce poukazují na různorodost stonání pacientů s COVID-19 a potřebu zaměřit se na všechny možné pozorované symptomy.

(eza)

Zdroje:
1. Helms J., Kremer S., Merdji H. et al. Neurologic features in severe SARS-CoV-2 infection. N Engl J Med 2020 Apr 15, doi: 10.1056/NEJMc2008597 [Epub ahead of print].
2. Toscano G., Palmerini F., Ravaglia S. et al. Guillain-Barré syndrome associated with SARS-CoV-2. N Engl J Med 2020 Apr 17, doi: 10.1056/NEJMc2009191 [Epub ahead of print].

Populární články

TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Dva pacienti, stejné příznaky. Jeden dostane doporučení na CT, druhý jen poučení. Co rozhodlo? Ne jejich zdravotní stav, ale měsíční příjem nebo věk. Umělá inteligence (AI) si razí cestu do zdravotní péče neuvěřitelným tempem a s ní i otázky, na které zatím neexistují jednoznačné odpovědi. Jednou z nejzávažnějších je, jestli hraje AI ve zdravotnictví fér. Pokusili se to zjistit výzkumníci z newyorské The Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025
Je bezpečně prokázáno, že strava je neoddělitelně spjata se zdravím. Zásadní roli zde hraje i střevní mikrobiom, který lze úpravami jídelníčku měnit. Nové poznatky přinesla nedávno publikovaná studie, jejímž cílem bylo objasnit, jak dlouhodobé stravovací preference – včetně vegetariánství a veganství – ovlivňují skladbu a funkci lidského mikrobiomu, a to na velkém souboru lidí, napříč populacemi a s ohledem na metagenomiku.
Z medicínyTéma měsíce
Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025
Dezorientace, zmatenost, halucinace, odtržení od reality - delirium je náhlý a závažný stav, který přináší mnoho rizik. U již hospitalizovaných pacientů však často zůstává neodhalen. To může změnit model umělé inteligence vyvinutý vědci z Icahn School of Medicine na Mount Sinai.
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025
1. září neznamená jen začátek nového školního roku, ale je to také Světový den chronické lymfocytární leukémie (CLL). Toto onemocnění je v Česku nejčastější formou leukémie dospělých, na 100 000 obyvatel připadá přibližně 50 pacientů. Díky moderní cílené léčbě se dnes již naštěstí dožívají věku běžné populace.
Z medicíny
Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Srdeční selhání (HF) se zachovanou ejekční frakcí levé komory (HFpEF) tvoří asi polovinu všech případů HF. Je obtížně diagnostikovatelné, patofyziologické mechanismy jeho vzniku nejsou zcela objasněné a možnosti účinné léčby jsou omezené. Autoři z Mayo Clinic publikovali nedávno souhrn epidemiologie, patofyziologie, klinických projevů, diagnostiky a léčby tohoto onemocnění vycházející ze 105 prací publikovaných v letech 2000–2022.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

12. června 2026
12. června 2026
Dvě americké studie provedené ve Virginia Tech na potkanech (konkrétně na standardním animálním modelu pro studium změn paměti souvisejících s věkem) ukazují spojitost její ztráty při stárnutí se specifickými molekulárními změnami v mozku a naznačují, že úpravou těchto procesů ji lze zlepšit.
Z medicíny
Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze

Domácí monitorování krevního tlaku jako rozhodující podklad pro vedení léčby hypertenze

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Arteriální hypertenze představuje jeden z nejvýznamnějších modifikovatelných rizikových faktorů kardiovaskulárních (KV) onemocnění, přesto její kompenzace zůstává nedostatečná – dle odhadů jí trpí přibližně 1,4 miliardy lidí, přičemž pouze menšina dosahuje cílových hodnot krevního tlaku (TK). Jedním z hlavních důvodů je omezená výpovědní hodnota měření TK v ordinaci. Do popředí se proto dostává domácí monitorování TK, které umožňuje přesnější hodnocení skutečných hodnot a efektivnější vedení léčby. Současné důkazy naznačují, že právě měření mimo zdravotnické zařízení by mělo hrát klíčovou roli v managementu hypertenze.
Z medicíny
Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality

Význam betablokátorů při kontrole noční tepové frekvence jako samostatného rizikového faktoru KV mortality

Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Téma: Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění12. června 2026
Je známo, že cirkadiánní výkyvy tepové frekvence (TF) souvisejí s kardiovaskulárním (KV) zdravím. Riziková je především absence dostatečného nočního poklesu TF. Tu lze účinně řešit pomocí betablokátorů (BB). Jaké důsledky má chybějící kompenzace TF během noci, ukazuje řada studií.
Z medicíny
Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

11. června 2026
11. června 2026
S rostoucí prevalencí diabetu nabývá na významu prevence jeho chronických komplikací. Hyperglykémie spouští v sítnici řadu metabolických drah, jež vedou k nevratnému poškození cévní stability a integrity hematoretinální bariéry. Diabetická retinopatie (DR) však nepředstavuje jen izolované poškození cév, ale probíhá zde komplexní kaskáda dějů. Porozumění mechanismům jejího vzniku je zásadní pro včasné rozpoznání rizika, správné sledování pacientů i orientaci v nových vědeckých poznatcích.
Z medicíny
Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

11. června 2026
11. června 2026
Kdo ztrácí v horku kognitivní schopnosti? Co se děje s logickým uvažováním ve stresu? Zrychluje velikost odměny proces učení? A slyšeli jste už o ruptóze či ruptoblastech? Na zvídavé otázky ze všech vědeckých koutů odpovídá čerstvá porce „jednohubek“.
Z medicíny
Optogenetika na cestě do klinické praxe: U kterých onemocnění může znamenat novou naději?

Optogenetika na cestě do klinické praxe: U kterých onemocnění může znamenat novou naději?

10. června 2026
10. června 2026
Optogenetika se během posledních dvou dekád stala jedním ze žhavých nástrojů experimentální neurovědy. Umožnila kauzálně propojovat aktivitu přesně definovaných populací neuronů s chováním, fyziologickými funkcemi a symptomy onemocnění. V základním výzkumu je už pevně ukotvená. Nyní navíc ovlivňuje i klinickou medicínu, a to jak nepřímo prostřednictvím lepšího porozumění mozkovým okruhům, tak zčásti i formou přímých terapeutických aplikací.
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025

Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025

Prognostický význam hladiny natriuretických peptidů při léčbě empagliflozinem

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Z medicíny
Rizika fibrilace síní u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí

Rizika fibrilace síní u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025

Noví AI společníci mohou dospívajícím pomoci, ale i ublížit

3. října 2025
3. října 2025

Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?

6. října 2025
6. října 2025
Z medicínyLifestyle
Reálné zkušenosti pacientů mohou přispět k posunu českého zdravotnictví

Reálné zkušenosti pacientů mohou přispět k posunu českého zdravotnictví

8. října 2025
8. října 2025

Nobelova cena za fyziologii či medicínu 2025: Co drží na uzdě imunitní systém?

8. října 2025
8. října 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/32

8. října 2025
8. října 2025
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025
Z medicíny
Rizika fibrilace síní u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí

Rizika fibrilace síní u pacientů se srdečním selháním se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Z medicínyLifestyle
Reálné zkušenosti pacientů mohou přispět k posunu českého zdravotnictví

Reálné zkušenosti pacientů mohou přispět k posunu českého zdravotnictví

8. října 2025
8. října 2025

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025

Aktuální přehled epidemiologie, patofyziologie, diagnostiky a možností léčby srdečního selhání se zachovanou ejekční frakcí

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025

Noví AI společníci mohou dospívajícím pomoci, ale i ublížit

3. října 2025
3. října 2025

Nobelova cena za fyziologii či medicínu 2025: Co drží na uzdě imunitní systém?

8. října 2025
8. října 2025

Umělá inteligence dokáže odhalit pacienty ohrožené deliriem

18. července 2025
18. července 2025

Prognostický význam hladiny natriuretických peptidů při léčbě empagliflozinem

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025

Zmírňuje léčebné konopí chronickou bolest?

6. října 2025
6. října 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/32

8. října 2025
8. října 2025