Index tělesné hmotnosti neboli body mass index (BMI) ovlivňuje hladinu růstového hormonu u dětí s malou postavou.I Nové poznatky ukazují, že k tomuto ovlivňování dochází i při provádění stimulačních testů při zjišťování hladiny růstového hormonu. V praxi to znamená, že u silnějších dětí je častěji zjištěn nedostatek růstového hormonu. Tento nedostatek může být však pouze zdánlivý.
Obezita má vliv na produkci růstového hormonu
Vědci z Massachusetts General Hospital v Bostonu pod vedením lékařky Takary L. Stanley poukázali na zajímavá fakta. O indexu tělesné hmotnosti se ví, že nepřímou úměrou ovlivňuje spontánní vyplavování růstového hormonu u dětí. Zatím ale chyběl dostatek informací o tom, jaký vliv má BMI na uvolňování růstového hormonu při provádění stimulačních testů.
Index tělesné hmotnosti v centru pozornosti
Pracovníci nemocnice pozorovali 116 chlapců a dívek ve věku od 2 do 18 let. Protože cílem studie bylo určit, jaký vliv má hodnota BMI na výsledky stimulačních testů, byly vybrány pouze děti malé výšky, ale jinak zdravé. Ze skupiny tedy byly vyřazeny děti s nějakým chronickým onemocněním či onemocněním typu Turnerova syndromu. Data sesbíraná pracovníky byla statisticky porovnávána a vyhodnocována. Ze závěrů studie skutečně vyplývá, že hodnota indexu tělesné hmotnosti může mít vliv na výsledky stimulačních testů.
Pozor na zkreslené výsledky
Výzkumníci z bostonské kliniky se shodují na tom, že pro hlubší nahlédnutí do problematiky je potřeba dalších studií. Jako první ale poukázali na to, že u obézních dětí mohou být výsledky stimulačních testů na množství růstového hormonu často nadhodnocené. Proto by měl každý lékař při vyhodnocování stimulačních testů vzít v potaz také hodnotu BMI.
(tek)
Zdroj: Takara L. Stanley, Lynne L. Levitsky, Steven K. Grinspoon and Madhusmita Misra. Effect of Body Mass Index on Peak Growth Hormone Response to Provocative Testing in Children with Short Stature. The Journal of Clinical Endocrinology & Metabolism Vol. 94, No. 12 : 4875–4881.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
