Miliony lidí, kteří bojují s psoriázou či psoriatickou artritidou, jsou opět o krůček blíže k vyléčení své nemoci. Americká národní biobanka pro psoriázu totiž poprvé v historii uvolnila vzorky pro výzkum psoriázy. Tyto vzorky by měly vědcům umožnit odkrýt řadu neznámých skutečností na poli genetiky a příčin vzniku psoriázy.
Profesor molekulárněgenetické dermatologie na Univerzitě v Michiganu James T. Elder a jeho tým získali hned 1 250 vzorků a hodlají je využít k identifikaci nových genů, které zvyšují rizikové faktory pro rozvoj psoriázy. Vědci budou také vyšetřovat spojitost mezi psoriázou a ostatními autoimunitními chorobami, jako je například morbus Crohn. Další vzorky DNA budou pak dodány v následujících měsících.
BioBank vznikla na počest Victora Henschela, vysoce respektovaného člena sdružení psoriatiků, který se s lupénkou a také psoriatickou artritidou potýkal celých 35 let. Henschelova rodina, z níž i další členové několika generací psoriázou trpěli, věnovala finanční dar, aby BioBank mohla vůbec vzniknout.
Psoriáza je ve Spojených státech nejčastější autoimunitní chorobou, která postihuje až 7,5 milionu Američanů. Současně je však chorobou, u níž v naprosto minimálním rozsahu probíhá výzkum. Kromě postižení kůže dochází až u 30 % pacientů navíc k rozvoji kloubního postižení, tzv. psoriatické artritidy. National Psoriasis Victor Henschel BioBank byla založena v roce 2006 a jedná se o sbírku vzorků DNA a klinických informací využívaných vědci k pokrokům na poli genetiky lupénky. Po dosažení svých vstupních cílů bude BioBank nejrozsáhlejší sbírkou vzorků DNA pacientů s psoriázou na světě. Bez spolupráce s pacienty by však tohoto cíle nikdy být dosaženo nemohlo.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
