O potenciálním zásadním přínosu transplantace beta-buněk pro diabetiky se hovořilo i na konferenci Dětská diabetologie 2024 v Praze. Tématu se ve své přednášce nazvané „Změní kmenové buňky terapii diabetu?“ věnoval MUDr. Vít Neuman, Ph.D., z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze. „Transplantace beta-buněk je nadějí i pro osoby, které s diabetem žijí již delší dobu a pro které představuje v současné době jedinou naději na úplné vyléčení onemocnění. Výhledově by se například nemusel podávat inzulin a stačila by pouze jejich jednorázová nebo opakovaná transplantace,“ podotkl přednášející na úvod.
V současné době jsou vědci v laboratorních podmínkách schopni vypěstovat kompletní ostrůvkové buňky (nejen beta-buňky, ale i ostatní buňky Langerhansových ostrůvků uvnitř slinivky břišní) buď z embryonálních, nebo i z indukovaných kmenových buněk. Problémem však zůstává imunitní odpověď organismu na buňky, které jsou transplantovány. Existuje několik variant, které se testují v klinických studiích. Asi nejdále je v současné době takzvaná makroenkapsulace, tedy zabalení transplantovaných beta-buněk do nanoobalu, který propouští dovnitř živiny a kyslík a ven inzulin a odpadní produkty, ale brání kontaktu transplantovaných buněk s imunitním systémem příjemce. Tento patent je v současné době testován.
Co všechno ještě brání tomu, aby se kmenové buňky začaly u pacientů více využívat? Hlavním problémem je, aby transplantované buňky (ostrůvky) přežily, zejména kvůli již zmíněné imunitní reakci organismu. To vyžaduje dlouhodobé podávání imunosupresivních léků – s komplikacemi, které s sebou terapie těmito léky nese. Tuto překážku se výzkumníci snaží překonat právě například makroenkapsulací, ale i jinými metodami, například genovou editací či mikroenkapsulací.
Snah o zdokonalení léčby, ale i prevence diabetu je samozřejmě hodně. V nedávné době byla například americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) schválena terapie, která rozvoj diabetu oddaluje. Cílí však pouze na pacienty, kteří mají onemocnění v časných fázích.
Podle údajů zdravotní pojišťovny VZP se s diabetem aktuálně léčí téměř 590 tisíc jejích klientů (v celém Česku je to více než milion osob), přičemž jejich počet každoročně stoupá. Více než 90 % nemocných trpí diabetem 2. typu, zbývajících 10 % tvoří pacienti s diabetem 1. typu, těhotenským diabetem a specifickými typy tohoto onemocnění. V loňském roce za péči o ně pojišťovna zaplatila bezmála 9,8 miliardy korun, z toho 764 milionů korun vynaložila na úhradu moderních senzorů, které umožňují nepřetržité měření koncentrace cukru v krvi.
Nejen zdravotní pojišťovny, ale i lékaři a lékárníci volají po prevenci a včasném záchytu diabetu. Není neobvyklé, že se na něj přijde zcela náhodně, například při preventivní prohlídce. Screening diabetu poskytuje i více než 130 lékáren napříč celou Českou republikou. „Ročně změříme koncentraci cukru v krvi několika desítkám tisíců pacientů. V případě zvýšené glykémie jim doporučíme návštěvu lékaře. Výjimkou není odhalení prediabetu nebo již rozvinutého onemocnění,“ doplňuje viceprezident České lékárnické komory PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
(eve)
Zdroje:
1. Neuman V. Změní kmenové buňky terapii diabetu? Dětská diabetologie 2024, Praha, 22.–23. 3. 2024.
2. Monitoring je pro léčbu diabetu klíčový, výdaje na úhradu moderních senzorů neustále rostou. VZP, 12. 4. 2024. Dostupné na: www.vzp.cz/o-nas/aktuality/monitoring-je-pro-lecbu-diabetu-klicovy-vydaje-na-uhradu-modernich-senzoru-neustale-rostou
