V České republice se pro léčbu opiátové závislosti používají přípravky Subutex a Suboxone, jejichž používání se zdá být velmi slibné. Vědci však zjistili, že možná existuje zvýšené riziko recidivy závislosti při chronickém užívání těchto látek.
S příchodem metadonu a následně i buprenorfinu na půdu medicíny se během terapie podařilo snížit procento neúspěšných průběhů detoxifikace i přítomné touhy pacientů po návratu k droze. Bohužel se zatím nepodařilo dosáhnout stejného výsledku v dlouhodobé prevenci po samotném detoxifikačním procesu. Vědci nyní zjistili, že relaps závislosti souvisí s hypersenzitivitou dopaminergních receptorů, proto bude nejspíše nutné je v průběhu léčby aktivovat.
Je dobře známo, že systém odměny je regulován uvolňováním dopaminu a následnou interakcí neurotransmiterových vazeb v nucleus accumbens. Hlavní místo pocitu odměny se zdá být v mezolimbickém systému mozku, kde se kromě dopaminu účastní přenosu informace i neurotransmitery serotonin, enkefalin a GABA. Lidé s vrozenou hypodopaminergní aktivitou se snaží stimulovat mezolimbická dopaminergní centra látkami, jako jsou alkohol, opiáty či nikotin.
Ač je mozková tkáň dosud z velké části neprobádaným územím, lékaři se domnívají, že za recidivami stojí snížení hustoty dopaminergních receptorů D2 během léčby, které jsou současně neznámým mechanismem hypersenzitivní k účinku dopaminu a jeho agonistů. Ve studii z roku 2010 vědci označili za původce relapsu gyrus cinguli (přesněji dACC – dorsal Anterior Cyngulate Cortex), který byl pomocí neuropsychologických a zobrazovacích metod označen za dysfunkční u osob s drogovou závislostí.
Ačkoliv přípravky Subutex a Suboxone vykazují velmi vysokou úspěšnost v léčbě závislostí, v budoucnu bude potřeba změnit léčebný režim tak, aby se snížil počet recidiv po detoxikační léčbě. K tomu je však nejprve potřeba postupu na poli neurobiologie, která musí zjistit, jak celý systém pracuje.
(holi)
Zdroj: Kenneth B., et al. Can the chronic administration of the combination of buprenorphine and naloxone block dopaminergic activity causing anti-reward and relapse potential? Mol Neurobiol. 2011 December; 44 (3): 250–268; doi: 10.1007/s12035-011-8206-0
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
