U pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou byla ověřena možnost detekovat synovitidu již v subklinické fázi, a to ultrasonograficky. Tento poznatek přináší ve své zprávě v listopadovém vydání časopisu Arthritis and Rheumatism italští vědci.
Lékaři ve svém výzkumu vypozorovali, že při klinickém vyšetření synovitidy může dojít k opominutí významného zánětu a tím k nevhodnému terapeutickému postupu. K tomu, aby mohli ověřit užitečnost a přínos ultrazvuku v diagnostice zmíněného zánětu, lékaři prováděli vyšetření celkem 52 kloubů u každého z 32 pediatrických pacientů. Děti byly zároveň vyšetřeny dvěma revmatology. Ve všech případech pak proběhlo hodnocení jak klinické, tak i za pomoci ultrazvuku.
U 104 kloubů (6,3 % z celkového počtu) byla zjištěna klinická synovitida a u 167 kloubů (10,0 %) byla synovitida detekována ultrasonograficky. V celé skupině, čítající 1 650 klinicky normálních kloubů, pak byla u celých 86 z nich (5,5 %) zjištěna subklinická synovitida.
Subklinická synovitida byla častější na malých kloubech a kloubech zápěstí. To napovídá, že u takových kloubů je k identifikaci jemných zánětlivých změn užitečný právě ultrazvuk, neboť tyto změny mohou být pouhým klinickým vyšetřením přehlédnuty. Neočekávaným zjištěním studie bylo navíc to, že klinickým vyšetřením byla detekována synovitida u 23 kloubů, u nichž však následný ultrazvuk žádné zánětlivé změny neprokázal.
Pět pacientů, kteří byli klinickým vyšetřením klasifikováni, že mají oligoartritidu a nemají synovitidu, bylo po dokončení studie na základě ultrasonografie reklasifikováno na pacienty s polyartritidou.
Lékaři uzavírají, že subklinická synovitida je u dětí častým nálezem. Může mít významný dopad na klasifikaci pacientů a tím ovlivnit volbu optimální léčebné strategie.
(pes)
Zdroj:
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.